Hangár: Big Ceres E - Nekrolog

Byl to skvělý elektro větroň. Jediný svého druhu s deseti články A123 na palubě. Notně prošpikovaný uhlíkem, maximalisticky motorizovaný, s letovými vlastnostmi, které překonaly i ty nejsmělejší představy. Během své krátké existence stihl nadělit svému majiteli i svému staviteli nemnoho chvil opravdové radosti. Budiž mu země lehká.

A jak se to všechno vlastně stalo?

S Daliborem jsme se v týdnu domluvili, že u něho v Rakovníku provedeme další várku testovacích letů, při kterých postupně ladíme rádio tak, aby jeho program a mixy vyždímaly z Big Boba maximum. Přeci jenom by byla velká škoda, zabít takto luxusní model odbitým programem.

Z práce odcházím o dvě hodiny dříve a vyrážím směrem Karlovy Vary. Mám štěstí, Praha je celkem průjezdná a již o hodinu později parkuji na letišti v Rakovníku. Dalibor je na ploše a letmý pohled k obloze stačí, abych pochopil, že si s Big Bobem užívá termiky.

“To je síla, v těchto výškách to nosí úplně všude. Na deset vteřin motoru si poletuji již 15 minut”, mi už z dálky hlásí Dalibor a při tom upřeně pozoruje siluetu téměř 4m větroně, který elegantně krouží v silném stoupáku. Je to velmi příjemný pohled. Pohled, který hladí. Splněný dětský sen.

Big Ceres E

Po dalších deseti minutách Dalibor opouští termiku a dává k dobru několik velmi, ale opravdu velmi, nízkých průletů zakončených strmým stoupáním pod motorem. Jedním slovem nádhera. V rukou zkušeného pilota Big Ceres E ještě více vynikne. Následuje přistání a zevrubná kontrola.

Vše je v naprostém pořádku. Bere tedy letadlo za trup v místě, kde končí odtokovka, zapíná motor a sám si jej odhazuje. Řvoucí vrtule táhne Big Boba nekompromisně vzhůru. „Vidíš, můžeš si ho házet sám“, konstatuje spokojeně Dalibor a po nabrání slušné výšky mi předává rádio, udílí pár nezbytných rad a odchází pro cigarety do pár set metrů vzdálené modelářské budovy.

PiNa řídí Big Cerese E

Spokojeně si kroužím. O nějaké eleganci sice nemůže být řeč, ale statečně se snažím udržet výšku. Je to těžké, protože ještě neumím pracovat se směrovkou. S rostoucí nervozitou sleduji, jak Big Bob velmi zvolna ztrácí výšku. Minuty utíkají a já rozeznávám barevné pruhy na spodku křídel, neklamné to znamení, že se neodvratně blíží chvíle zapnutí motoru. Dávám si ještě pár okruhů a výšku odhaduji tak na patnáct metrů. Opatrně si nalétám zleva, abych na model hezky viděl. Ještě v rovném letu dávám plný plyn a s hřejivým pocitem uspokojení sleduji, jak Big Céres raketově zrychluje. Dávám mu pár vteřin na rozjetí a beru za výškovku. Téměř 4,5kg těžký model se na okamžik skoro zastaví, zvedne čumák a strmě mizí v oblacích. Kochám se jeho zmenšující se siluetou a nevnímám okolí.

Uplyne pár vteřin. Najednou se ozve strašná rána, která mne okamžitě vrací do reality. Big Ceres se zastavuje. Naposledy se vzepne a zvolna zamíří dolů. Koutkem oka ještě zahlédnu, jak cosi odlétá od čumáku a okamžitě mne zaplavuje pocit čistokrevné paniky. Cítím chvějící se ruce a v uších mi zní splašený tep mého srdce. Myšlenky se střídají v rychlém sledu: Jak jej dostanu dolů? Kde je Dalibor? Jak mám vyklopit brzdy? Spousta otázek a žádný čas na odpovědi.

Donedávna suverénní a majestátný model nyní vlaje ve vzduchu jako padající list. Instinktivně koriguji páčkami a s blížící se zemí přemýšlím, jak a zda jej vůbec dostanu bezpečně dolů. Z dáli ke mne doléhá Daliborovo volání, ale bohužel nerozumím ani slovo. Asi se mi snaží poradit, jakým přepínačem mám aktivovat brzdy, napadne mne a s kmitajícími kniply dál sleduji padající model.

Hlavně jej dostat dolů celý, to je jediné, na co v tuto chvíli myslím. 30 … 20 … 10 metrů, čas jakoby se zastavil, ale Big Bob stále padá. Zbývá pár metrů. Model rychle ztrácí rychlost. Kýve se stále víc a na kniply reaguje jenom vlažně a s velkým zpožděním. To nemůže dopadnout dobře. 5 … 4 … 3 … 2 metry … na okamžik jej dostávám do vodorovné polohy a chystám se potlačit pro přistání. Bohužel pozdě. Big Bob ztrácí rychlost a po špici padá na zem. Ironií osudu „přístávám“ téměř k noze a zpomaleně vnímám praskající trup a odlétající části výbavy. Sekvenci, která se mi nesmazatelně zapisuje do paměti.

Je dobojováno. Teprve nyní k mému velkému překvapení zjišťuji, že vrtule, motor i regulátor chybí. Náraz vymrštil pohonné i přijímačové baterie z trupu. Čumák při dopadu sice praskl, ale ztlumil náraz, a tak křídla i výškovka jsou na první pohled zcela v pořádku. Pokládám rádio do trávy a rukou zkouším ovládané plochy, zda nejsou stržené převody u serv. Všechna se zdají být OK. Pozvolna mi dochází, že letadlo mých snů s největší pravděpodobností dolétalo.

Konečně přibíhá udýchaný Dalibor a smutným pohledem přejíždí místo nuceného přistání. Po chvíli potvrzuje můj první dojem tichým konstatováním, že to opravdu není dobré. Dozvídám se, že celou dobu na mne volal, ať potlačím. Na rozdíl ode mne si všiml, jak motor s regulátorem opouští trup a hned mu bylo jasné, že jedinou možností, jak takto odlehčený stroj dostat bezpečně na zem, je brutální potlačení pro udržení rychlosti a bez velkých zásahů do řízení jej nechat vytratit výšku.

Zatracený šroubek

Pomalu nám dochází, co se vlastně stalo a naši původní euforii střídá stejně intenzívní smutek. Ještě ale není konec, na truchlení bude dost času později. Je potřeba nalézt chybějící části výbavy pro jednoznačné určení příčiny. List vrtule, epoxidový kroužek i samostatný šroubek z trámce nalézáme vzápětí. Od nálezu regulátoru s motorem a zbývajícím listem vrtule nás však ještě dělí dvě hodiny sisyfovského hledání pověstného stébla v kupě slámy na rakovnickém letišti.

Big Ceres E CRASHBig Ceres E CRASH

Analýza nalezených částí bohužel hovoří jasně. Maximalisticky vyztužený a omotorovaný model poslal do modelářského nebe vadný šroubek v trámci, který nevydržel zatížení při plném výkonu při pátém letu a praskl. Jím držený vrtulový list odlétl a následné vibrace roztrhaly ve zlomku okamžiku čumák modelu. Poté šlo již všechno velmi rychle.

Big Ceres E CRASHBig Ceres E CRASH

Velmi slabou útěchou mi může být skutečnost, že se mi podařilo zachránit téměř všechno RC vybavení (kromě kuželu, vrtule a samozřejmě vlastního modelu). Na druhou stranu jsem si během pár desítek minut s Big Bobem na kniplech ověřil, že cesta velkých a rychlých elektro větroňů je pro mne to pravé. I proto jsem již cestou z Rakovníka domů do Prahy přemýšlel o tom, že si hned druhý den objednám od Jirky Baudise full-carbon verzi Velkého Cérese. Jedinou komplikací, pominu-li finanční stránku, mohla být dodací lhůta.

Vše nakonec ale dopadlo úplně jinak a místo Big Cerese E nás s Daliborem již brzy čeká stavba a motorizace jednoho z prvních kousků závodního brusu F3B Ceres E. Oproti závodní verzi bude mít nový trup uzpůsobený pro 10SA123 a motory Neu. Rozpětí sice bude o téměř půl metru menší, ale díky výrazně nižší hmotnosti bude mít při stejné motorizaci znatelně dynamičtější projev. A kdo ví, třeba časem na Big Cerese-E ve full carbon odlehčeném provedení ještě dojde. Přeci jenom to byla opravdu láska na první pohled, a na tu jednoduše nejde zapomenout.

Daliborova vzpomínková stránka na tohoto úžasného mazlíka.

EDIT 18-06-2008: Bohužel se ukazuje, že jsme nebyli ani první, dokonce ani druzí, komu se toto stalo. Vědět to před záletem, kužel by šel okamžitě pryč.

Signature
Související odkazy:
Hangár: Big Ceres E – úvod
Hangár: Big Ceres E – výbava
Hangár: Big Ceres E - motor
Hangár: Big Ceres E – vrtule
Hangár: Big Ceres E - změřený pohon
Hangár: Big Ceres E - baterie


Komentářů k příspěvku „Hangár: Big Ceres E - Nekrolog“: 11


  1. 1 Abu

    Uff, no tak, ted nevim co napsat… je to moc smutne. Porad tomu nemuzu uverit, ze tak superpeclive postavenej model skonci kvuli pitomymu M3 sroubku :-((

  2. 2 Marcel

    Ahoj Matine,
    těžko se to čte, držím palce na dlouhé soužití s novým Ceresem E.
    Marcel

  3. 3 aviator

    Ježíši Kriste !!! :-(((

  4. 4 Aeskulap

    Tak to je rána :-((( to bych nečekal ani v vnejhorším snu :-( hlavu vzhůru bude lépe!
    P.S. nejde jen vyměnit trup, respektive co křídla, jsou taky v tahu?, tak nevím co tam teď dám já, asi se poohlídnu po nějakých šroubech z titanu nebo A4 neb raděj omezím výkon :-()

  5. 5 Bobr

    Martine a Dave, za svou krátkou dobu modelaření jsem došel k poznání, že jako laik nikdy nevím, co se může přihodit. Že se ale Vašemu precisnímu Big Ceresovi přihodí takováhle událost, to mne nenapadlo. Přeji Vám moc sil a trpělivosti v pouti za “uspořádaným” pohybem “trsátek” vzduchem :-)

    BOBR

  6. 6 Vzduchoplavec

    Velka rana! Z toho bych nespal jeste tyden!

    Ocenuji tvuj progresivni pristup, ze te to neodradilo ba naopak ponouklo k jeste vyssim cilum!

    A nejde tedy jen koupit novy trup? Z textu jsem pochopil, ze kridla jsou v poradku.

  7. 7 PiNa

    Díky všem za podporu.

    Trup možná na první pohled nevypadá příliš poškozený, ale vzhledem k tomu, že se jedná o příkon 2kW a půlmetrovou vrtuli, tak torzní síly jsou natolk velké, že spolehlivě opravit takto přeražený čumák moc dobře nejde.

    Křídla i výškovka jsou na první pohled OK a jsou k mání. Stačí mi napsat do pošty.

  8. 8 Jiří Trojan

    Martine,
    mám stále zájem o Big “krofky a výškovku”. Prosím, ozvi se mi, až budeš moci.
    BOBR Jiří Trojan, +420 773 224 293

  9. 9 Petr

    moc hezký model, ačkoliv to není zrovna moje krevní skupina, obdivuji preciznost s jakou je setaven a jeho výkony, jen mě napadá zda se nejdříve neulomil unašeč (trámec) a pak se následně zlomil šroubek, aby se to samé nestalo příště i s “titanovým” šroubkem
    ahoj Petr

  10. 10 PiNa

    Petře, když se podíváš pozorně na fotografii trámce, tak uvidíš na té ulomené straně otisk hlavy šroubu, který vznikl tím, jak šroub praskl na druhé straně a odstředivá síla vrtule jej “páčila” proti ulomenému trámci. Ten je navíc ohnutý ven, takže nejsou žádné pochybnosti o tom, že praskl šroub.

  11. 11 Petr

    omlouvám se, já to z toho obrázku nebyl schopen vydedukovat, tak napříště více štěstí se šroubkem
    ahoj Petr

Přidat komentář






TOPlist