Thom Hogan poslední dobou publikuje jeden zajímavý článek za druhým. Nedávno se zaměřil na vysvětlení všech aspektů týkajících se systému stabilizace objektivů VR od Nikonu. Článek přináší celou řadu nových informací a boří mnoho zažitých mýtů. Vzhledem k jeho velkému rozsahu jsem se rozhodl překlad rozdělit do několika částí.
Pravidlo #3: Pokud něco hýbe s vámi, použijte Active. Jste-li to jenom vy, kdo hýbe fotoaparátem, použijte Normal.
Rozdíl mezi režimy Active a Normal má co dočinění s druhy pohybů, které jsou očekávány, a které se pokusí VR systém napravit. Vibrace podložky, na které fotograf stojí, mají tendenci být časté, konstantní a v náhodném směru. Pohyb způsobený držením fotoaparátu v ruce je obvykle pomalejší a po předvídatelné dráze. Když například výrazně stisknete tlačítko spouště, pravá strana fotoaparátu se pohne dolů – to je Newtonův zákon, ne můj. Znalost druhu pohybu, se kterým se VR systém musí vypořádat, umožňuje jeho optimální reakci.
Vrátíme-li se tedy k našemu příkladu s focením z vrtulníku časem 1/1000, máme tu rozpor. Pohyb, který udílíte tím, že fotoaparát držíte v ruce, nemusí být VR systémem správně korigován, protože vaše rychlost závěrky je rychlejší než frekvence, se kterou VR provádí korekce. Ale podložka, na které sedíte, přenáší malé, časté a náhodné pohyby, které by zřejmě mohly být korigovány (ale pravděpodobně ne zcela) se zapnutým VR. Otázkou zůstává, zda vylepšení získaná odstraněním některých pohybů podložky jsou lepší, než možná degradace způsobená zavřením závěrky vyšší rychlostí, než kterou pracuje VR. Na toto bohužel neexistuje jasná odpověď, protože každá situace bude trochu jiná.
V situacích, kdy fotím z pohyblivé plochy velmi rychlým časem, mám tendenci experimentovat se zapnutým Aktivním režimem oproti zcela vypnutému VR. Podrobně si prohlédnu své počáteční výsledky a na základě toho se rozhodnu. Samozřejmě, že toto samo o sobě může být pro někoho problém, protože zkoumat malý displej v pohybujícím se dopravním prostředku není úplně jednoduché a dostatečně precizní. Nicméně když fotím s vysokou rychlostí závěrky z dopravního prostředku, vidím určité zlepšení se zapnutým VR oproti tomu, když je VR vypnuté. Zároven je ale nutné podotknout, že to není až takové zlepšení, jakého byste dosáhli použitím jednoúčelového gyroskopu místo VR. Pokud pravidelně fotografujete z vrtulníku, gyro je lepší investice než mnohem dražší objektivy s VR systémem.
Poznámka stranou: Existují fotografové, kteří tvrdí, že u časů kratších než 1/250 bychom se měli používání VR vyhnout. Někteří to vysvětlují tím, že při časech rychlejších než 1/250 nedochází k expozici celého snímku najednou, ale expozice je dosaženo pohybem štěrbiny přes celý snímek (toto je zjednodušení, ale postačí pro tuto diskuzi). Tudíž při časech rychlejších než 1/250 provádí VR v daném okamžiku korekce pouze na části snímku. V praxi věřím tomu, že při zapnutém VR mohu někdy vidět velmi malé změny s časem 1/500 oproti 1/250. Nicméně to pro mne nejsou tak velké změny, abych měnil své omezení na 1/500. Při časech rychlejších než 1/500 můžu mnohem zřetelněji vidět viditelné změny a změny, které ve svých fotografiích nemám rád.
Na opačném konci pohybového spektra máme pohyb fotografovaného subjektu. Pohybuje-li se subjekt, je použití dlouhého času závěrky spolu s VR problematické. Viděl jsem lidi, kteří fotili pohybující se subjekt časem 1/15 se zapnutým VR. No, dokonce i pomalu jdoucí člověk má dost pohybu na to, aby při 1/15 způsobil rozostření okrajů.
Pravidlo #4: Pohybuje-li se váš subjekt, potřebujete rychlost závěrky, která zastaví tento pohyb.
Toto je obtížná věc na naučení a obvykle se k ní dojde za cenu mnoha zkažených fotografií. Protože výrobci fotoaparátů v zásadě nabízejí VR tvrzeními jako „oproti držení v ruce dovoluje použit o čtyři kroky delší časy závěrky“, uživatelé začínají přemýšlet takto „pokud udržím v ruce svůj 100mm objektiv při 1/100, potom by mi VR mělo dovolit fotit z ruky při 1/6.“ No, možná. Ale jediným odstraněným pohybem je pohyb fotoaparátu. Pokud se váš subjekt během této 1/6s pohne, bude na výsledném snímku rozmazaný. Podíváme-li se zpět do mé knihy Nikon Field Guide (strana 51), dostaneme 1/125 jako minimální rychlost závěrky nutné pro zmrazení pohybu osoby jdoucí přes záběr (1/30 pokud jde směrem k vám). Toto je samozřejmě zobecnění. Mnohem podrobnější tabulka, která se nachází pod tabulkou, na kterou jsem nyní odkazoval, ukazuje, jaký vliv na rychlost závěrky má také vzdálenost fotografovaného subjektu. A také velikost subjektu v záběru hraje roli. Očekávat, že VR odstraní VŠECHEN pohyb je něco, z čeho by se měl každý vzpamatovat.
Autorem tohoto textu je Thom Hogan, přeložil Martin Pilný.
Související odkazy:
Thom Hogan: Vše o stabilizaci (VR) od Nikonu – II.
Thom Hogan: Vše o stabilizaci (VR) od Nikonu – I.
Thom Hogan – Vymluvte se na výbavu
NIKKOR 70-200 VR II – další názory Thoma Hogana
Nikon D90 – názor Thoma Hogana