Muž, který srazil hudební byznys na kolena II.

Zveřejněno 29. 10. 2017 v rubrice Hudba & MP3

Pirates V druhé polovině 90. let minulého století se hudebnímu průmyslu nebývale dařilo. Celosvětové prodeje hudebních CD disků se blížily částce 40 miliard dolarů a nic nenasvědčovalo, že by tomu mělo být již brzy jinak. Nástup internetu a rostoucí obliba formátu MP3 však zasadily obchodníkům s hudbou téměř smrtelnou ránu, ze které se dodnes nevzpamatovali.

Toto je druhá část překladu textu od Stephena Witta. Pokud jste předchozí část nečetli, můžete to napravit zde.

Autorem následujícího textu je Stephen Witt. Přeložil (c) Martin Pilný

Gloverova první návštěva chatovací místnosti věnované výměně MP3 souborů následovala krátce poté. O formátu MP3 toho moc nevěděl a ani netušil, kdo tyto soubory vyrábí. Jednoduše si stáhl software pro jejich přehrávání a u botů v chatovací místnosti si vyžádal hudební soubory. O několik minut později měl na svém disku malou sbírku písniček.

Jednou z nich byla i „California Love“ od rappera Tupaca Shakura. Absolutní hit, který po jeho smrti, před pár týdny v září 1996, hráli úplně všude. Glover Tupaca zbožňoval a když jeho album „All Eyez on Me“ prošlo výrobním závodem Polygramu v rámci nestandardní distribuční smlouvy s Interscore Records, některé z disků dokonce balil do průhledné smršťovací fólie. Nyní si přehrával MP3 verzi „California Love“ na svém počítači. Intro s hlasem Rogera Troutmana prohnaným přes Talkbox dunělo z jeho počítačových reproduktorů, následované smyčkou předělaného klavírního rifu ze skladby „Woman to Woman“ Joe Cockera od Dr. Dre. Potom zazněl Tupacův zdigitalizovaný a komprimovaný hlas ze záhrobí a zněl úplně stejně jako na CD.

V práci Glover vyráběl kompaktní disky pro masovou spotřebu. Doma investoval víc než dva tisíce dolarů do vypalovaček a dalšího hardwaru, aby si je mohl pálit sám podle svých potřeb. Přestože jeho obživa závisela na neutuchající poptávce po kompaktních discích, Glover se musel ptát sám sebe: jestliže formát MP3 dokáže věrohodně reprodukovat Tupaca při desetinové velikosti souboru a tento soubor může být následně šířený po internetu zdarma, jaký má, k čertu, smysl kompaktní disk?

V roce 1998 firma Seagram ohlásila, že od Philipsu kupuje za 10.6 miliardy dolarů hudební vydavatelství PolyGram a slučuje jej s Universal Music Group. Součástí této obchodní transakce byla také globální distribuční síť včetně lisoven, do které patřil i závod v Kings Mountain. Zaměstnanci byli nervózní, ale management je ujistil, že není důvod k obavám. Továrna se nezavírala, ale naopak docházelo k rozšíření výroby. Hudební průmysl si užíval období nepřekonatelné ziskovosti. Za CD, jehož výrobní náklady nepřesahovaly dva dolary, si účtoval dolarů čtrnáct. Vedení Universal Music Group mělo za to, že tento stav bude pravděpodobně pokračovat i nadále. V prospektu, který vydalo v souvislosti s akvizicí vydavatelství PolyGram, se mezi očekávanými hrozbami pro hudební průmysl formát MP3 neobjevil.

Výrobní linky prošly modernizací, aby byly schopné vyrábět půl milionu CD za den. Bylo více pracovních směn, více přesčasových hodin a více hudby. Zdálo se, že hudební vydavatelství Universal donutilo trh, aby začal poslouchat rap. Jay Z, Eminem, Dr.Dre, Cash Money – Glover všechna tato alba balil.

Logo Napsteru

Šest měsíců po sloučení Shawn Fanning, osmnáctiletý odpadlík z Northeastern University, představil vlastní veřejnou platformu pro sdílení hudebních souborů pojmenovanou Napster. Fanning strávil své dospívání na IRC stejně jako Glover s Dockerym a trápila ho nízká efektivita jeho distribučních metod. Napster nahradil IRC boty centralizovaným „peer-to-peer“ serverem, který lidem umožnil měnit hudební soubory přímo mezi sebou. Během prvního roku od svého spuštění měl Napster deset milionů uživatelů.

Obrazovka Napsteru
Obrazovka klienta Napsteru

V dobách před Napsterem způsobilo uniklé album pouze lokální škody. Nyní to byla katastrofa celosvětového rozsahu. Universal svá alba vydával s velmi intenzívní propagací a nákladným marketingem, který čítal videa, rádiové spoty, televizní reklamní kampaně a vystupování umělců v populárních nočních talk show. Dostupnost alb na internetu před jejich oficiálním vydáním tento harmonogram narušovala, ohrožovala měsíce práce reklamních týmů a způsobila, že se zastupovaní umělci cítili zrazeni.

Výrobní závod začal implementovat nová bezpečnostní opatření zabraňující krádežím kompaktních disků ještě před spuštěním Napsteru. Steve Van Buren, který měl na starosti bezpečnost, tlačil na zavedení lepší ochrany ještě před sloučením s Universalem a nyní zavedl systém náhodných prohlídek. Každý zaměstnanec musel při odchodu ze závodu protáhnout čtečkou svou magnetickou identifikační kartu. Obvykle se rozsvítilo zelené světlo a zaměstnanec mohl závod opustit. Občas se ale rozsvítilo červené světlo a dotyčný musel podstoupit osobní prohlídku ochrankou, která ho oskenovala příručním detektorem kovů, hledaje tenkou hliníkovou vrstvu kompaktního disku.

Van Burenovi se podařilo zlikvidovat některé z prodejců pirátských nahrávek na bleších trzích. Vedení výrobního závodu dokonce zaslechlo zvěsti o technikovi, který hrál na oslavách ještě nevydané nahrávky a Van Buren požadoval, aby podstoupil zkoušku na detektoru lži. Technik neuspěl a byl propuštěn. Navzdory zvýšeným bezpečnostním opatřením byly Gloverovy kontakty mezi zaměstnanci stále schopny spolehlivě dodávat nevydaná alba. Jednomu z nich se dokonce podařilo pronést celý spindl (průmyslové balení) se třemi stovkami disků a prodával je po pěti dolarech. Jednalo se však o neveřejný obchod a pouze vybraní zaměstnanci věděli, kdo se na něm podílel.

Tou dobou si již Glover vybudoval věž sedmi CD vypalovaček, která stála vedle jeho počítače. Za hodinu mohl vypálit přibližně třicet kopií, což učinilo jeho počínání ziskovějším. Začal proto procházet další neveřejné warezové komunity a sháněl nový materiál k prodeji: hry pro Playstation, PC programy, MP3 nahrávky – cokoliv, co mohlo být vypáleno na disk a následně prodáno za pár dolarů.

Zaměřil se především na filmy, které vynášely pět dolarů každý. Nová kompresní technologie umožnila vměstnat celovečerní film na jedno CD. Kvalita sice nebyla nic moc, ale obchody se točily a brzy nakupoval prázdná média za velkoobchodní ceny. Koupil si tiskárnu etiket pro katalogizaci svých disků a barevnou tiskárnu pro tisk upravených filmových plakátů. Naplnil černý pořadač obrázky plakátů a používal ho jako prodejní katalog. Inventář vozil v kufru svého Jeepu a filmy prodával přímo z auta.

Glover stále považoval prodej uniklých CD z výrobní linky za příliš riskantní. I tak si ale užíval přístup k nejnovějším nevydaným nahrávkám a zaměstnanci pašující disky ho brali za svého pravidelného zákazníka. Byl zaměstnán na dobu neurčitou, měl čistý trestní rejstřík a zajímal se o nové technologie. Mimo fabriku měl však pověst drsného motorkáře. Vlastnil japonský silniční závodní motocykl, se kterým jezdil do Myrtle Beach na pravidelné roční srazy afroamerických motorkářů Black Bike Week. Měl několik pistolí a jeho předloktí zdobilo tetování ve tvaru Smrtky venčící pitbulla na řetězu.

Jeho spolupracovník Dockery byl na rozdíl od něho slušný chlapík, pravidelně chodil do kostela a pro pašeráky byl příliš čestný a poctivý. Ale nakonec se také dal na prodej pirátských kopií a umluvil Glovera, aby ho zásoboval uniklými cédéčky. Navíc Dockery dokázal na internetu pravidelně získat soubory, ke kterým Glover nenašel cestu: filmy, které byly ještě v kinech, nebo hry pro PlayStation, které měly být vydány až za několik měsíců.

Rabid Neurosis (RNS) Logo
ASCII logo skupiny Rabid Neurosis

Nějakou dobu Glover měnil s Dockerym propašované disky za jeho programy, hry a filmy. Nakonec ho ale přestalo bavit být jen Dockeryho poslíčkem a zeptal se ho, proč jsou propašované disky tak ceněné. Jednou večer ho proto Dockery pozval k sobě domů, kde mu nastínil základy fungování warezového podsvětí. Dozvěděl se, že již přibližně rok Dockery nahrává Gloverova cédéčka na internet na privátní servery online nadšenců. Toto byla Scéna a Dockery se na IRC stal členem jedné z nejprestižnějších skupin: Rabid Neurosis (RNS). (Na přímý dotaz se k tomu Dockery odmítl vyjádřit).

Namísto pirátské distribuce jednotlivých skladeb uvolňovali RNS na internet celá alba, čímž přenesli mentalitu předčasně vydaného titulu (pre-release) ze softwaru do hudby. Cílem bylo dostat alba na internet před jejich oficiálním vydáním, kdykoliv to bylo jen trochu možné, což vyžadovalo zahájení infiltrační kampaně proti hlavním hudebním vydavatelstvím.

Konec druhé části. Odkaz na třetí část.

Přečteno 32 krát
Ke sdílení příspěvku použijte, prosím, ikony níže.
Autor příspěvku: Martin Pilný

Nikonista, který fotí letadla a RC modely. "Modelář", který nestaví a už ani nelétá. Milovník kvalitního zvuku a pisálek, co občas píše na svůj blog www.PiNa.cz.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *