Muž, který srazil hudební byznys na kolena IV.

Pirates V druhé polovině 90. let minulého století se hudebnímu průmyslu nebývale dařilo. Celosvětové prodeje hudebních CD disků se blížily částce 40 miliard dolarů a nic nenasvědčovalo, že by tomu mělo být již brzy jinak. Nástup internetu a rostoucí obliba formátu MP3 však zasadily obchodníkům s hudbou téměř smrtelnou ránu, ze které se dodnes nevzpamatovali.

Toto je čtvrtá část překladu textu od Stephena Witta. Pokud jste předchozí části nečetli, můžete to napravit: první část, druhá část, třetí část.

Autorem následujícího textu je Stephen Witt. Přeložil (c) Martin Pilný

Od roku 2001 se Glover stal světovou jedničkou mezi dodavateli nevydaných nahrávek. Tvrdil, že on sám nikdy žádné CD ze závodu nepropašoval. Místo toho využíval síť dočasných zaměstnanců s mizernými platy a za vynesené disky nabízel peníze nebo filmy. Předávky se konaly na benzínových pumpách, nebo ve večerkách dostatečně daleko od výrobního závodu. Netrvalo dlouho a Glover povýšil, což mu umožnilo plánovat směny na balící lince. Pokud se vyrábělo ceněné album, měl postavení na to, aby zajistil, že u toho bude jeho člověk.

Slučování hudebních vydavatelství vedlo k tomu, že se v Kings Mountain vyrábělo jedno skvělé CD za druhým. S předstihem několika týdnů před ostatními se Gloverovi dostávala do rukou nejočekávanější alba roku. Kopíroval je na svém počítači s pomocí softwaru, který mu poskytl Kali a získané soubory poté nahrával k němu na počítač. Tito dva si pravidelně každý týden telefonovali, aby naplánovali načasování zveřejnění nevydaných alb.

Glover ponechal distribuci na Kalim. Na rozdíl od mnoha členů Scény se neúčastnil technických diskuzí o relativních výhodách konstantních a proměnných datových toků při tvorbě MP3 souborů. Poslouchal CD disky, které ho ale často po jednom nebo dvou přehráních začaly nudit. Když byl s diskem hotový, schoval ho do černé sportovní tašky ve skříni v jeho ložnici.

V roce 2002 tato sportovní taška obsahovala více než 500 disků, včetně téměř všech významných alb, která prošla závodem v Kings Mountain. Byl to Glover, kdo stál za předčasnými úniky následujících alb na internet: Lil Wayne - 500 Degreez; Jay Z - The Blue Print; Queens of the Stone Age - Rated R; 3Doors Down - Away from the Sun. Včetně nejnovějších alb umělců jako Bjork, Ashanti, Ja Rule, Nelly. Za únikem alba Take Off Your Pants and Jacket od kapely Blink-182 byl také Glover.

Glover neměl přístup k umělcům pro “zoufalé manželky” (bělošky ve věku 30-40 let), mezi které patřily například zpěvačky Celine Dion a Cher. Jeho alba ale patřila k nejvyhledávanějším mezi demografickou skupinou, na které záleželo: generací Eminem. Typickým představitelem warezové Scény byl do počítačů zblázněný muž ve věku mezi 15 a 30 lety. Kali, mezi jehož oblíbené zpěváky patřil Ludacris, Jay Z a Dr. Dre, byl přímo ukázkovým příkladem. Gloverův zlatý hřeb roku 2002 přišel v květnu, kdy získal album The Eminem Show celých 25 dní před jeho oficiálním vydáním. Album se během pár hodin dostalo z topsites do veřejných peer-to-peer sítí a i když se stalo nejprodávanějším albem roku, Eminem byl kvůli jeho předčasnému úniku donucen uspíšit jeho vydání.

Součástí každého titulu, který Scéna uvolnila do oběhu, byl i textový soubor s příponou NFO (odvozenina od “info”) obsahující ASCII-art (malůvky složené výhradně z ASCII znaků), který sloužil jako podpis dané skupiny. Její členové se v něm obvykle chlubili svými úspěchy, zdravili důležité parťáky ze Scény a sháněli potenciální nováčky do svých řad. NFO soubory skupiny Rabid Neurosis byly v roce 2002 orámovány psychedelickými kouřovými stopami stoupajícími z lístku marihuany umístěného na konci souboru.

RNS The Eminem Show NFO
Hlavička NFO souboru skupiny RNS k titulu The Eminem Show

Nejdůležitější informací bylo datum ripnutí. Tedy datum, kdy bylo hudební CD převedeno na MP3 soubory. Z něho bylo patrné, s jakým předstihem oproti oficiálnímu datu vydání se album na internet dostalo. Kali navrhoval většinu poznámek k vydávaným titulům sám. Ty se obvykle nesly v sarkastickém tónu a výsměchem konkurenčním skupinám rozhodně nešeřil. NFO soubor k titulu “The Eminem Show” končil otázkou: “Kdo jiný jste si mysleli, že to mohl získat?”

Kdo vlastně byl Kali? Glover si tím nebyl jistý, ale jak se postupně jejich vztah vyvíjel, získal několik vodítek. Kaliho telefonní číslo se směrovým číslem 818 spadalo pod oblast Los Angeles. Hlas na pozadí, který Glover během některých hovorů zaslechl, patřil nejspíš jeho matce. Také tu byl onen marihuanový list, oficiální symbol RNS. Glover měl za to, že dokázal poznat, kdy byl Kali zhulený. Nejnápadnější bylo přeháněné hiphoperské naparování, které Kali předstíral. O Gloverovi vždy mluvil jako o panu “D”. Nikdo jiný mu tak neříkal.

“Pokoušel se mluvit slangem”, řekl mi Glover. “Trochu hustě, trochu drsně”. Glover měl podezření, že Kali nebyl černoch, i když tušil, že nebyl ani běloch.

Gloverovi nebylo dovoleno komunikovat s ostatními členy skupiny. Dokonce ani s tím, který měl na starosti koordinaci jednotlivých dodavatelů nahrávek. Online vystupoval pod přezdívkou RST a jeho skutečné jméno bylo Simon Tai. Představitel druhé generace čínských imigrantů. Před nástupem na University of Pennsylvania v roce 1997 byl Tai vychován v Jižní Kalifornii. Jako student prvního ročníku s rychlým přístupem k internetu prostřednictvím optické linky T1 byl z RNS nadšený. Poté, co se téměř celý rok poflakoval v chatovací místnosti na IRC, byl konečně požádán, aby se stal jejím členem.

Také se ucházel o pozici dýdžeje ve školní rozhlasové stanici. Dva roky Kali pěstoval jeho zájem o rapovou hudbu a doporučil mu, aby se spojil s lidmi z propagace v různých hudebních vydavatelstvích. V roce 2000 byl Tai, nyní již starší žák University of Pennsylvania, povýšen na hudebního ředitele školní rozhlasové stanice a obdržel klíč od kanceláře s uloženými promo disky, které do rádia pravidelně přicházely v rámci propagačních kampaní. Každý den kontroloval příchozí poštu a pokud dorazilo něco zajímavého, vrátil se rychle do svého pokoje na koleji, aby mohl album nahrát na server RNS. Vítězství nad konkurenčními skupinami ze Scény bylo v některých případech otázkou pouhých několika sekund.

Tai toho roku zabodoval se dvěma alby. Black for the First Time od Ludacrise a Stankonia od kapely Outcast. Díky tomu získal na Scéně renomé a následující dva roky měl na starosti seznam dodavatelů nevydaných nahrávek skupiny RNS. Spolu s Kalim sledoval distribuční plány hlavních hudebních vydavatelství a instruoval své zdroje, aby dávaly pozor na konkrétní alba.

Aby se dostala k požadovaným albům, měla skupina RNS kontakty po celém světě a na všech úrovních. Ty se skrývaly za nic neříkajícími online přezdívkami. Podle soudních svědectví a výslechů členů Scény to byli rádioví dýdžejové BiDi z Jihu a DJ Rino ze Středozápadu. Dále to byl britský hudební novinář s přezdívkou KSD, jehož nejlepším kouskem bylo “ztracené” debutové album rapera 50 Cent - Power of the Dollar, které mělo být vydáno v roce 2000 vydavatelstvím Columbia, ale poté co byl raper postřelen, bylo jeho vydání zrušeno. Také to byl DaLive1 - velký příznivce house-music žijící v New York City s kontakty uvnitř Viacomu, díky nimž měl přístup k uniklým nahrávkám z televizí BET a MTV. Přezdívku Incuboy sdíleli dva bratři z Itálie, kteří tvrdili, že se živí hudební propagací a měli tak spolehlivý přístup k titulům hudebních vydavatelství Sony a Bertelsmann. V Japonsku byla některá hudební alba vydávána s předstihem týdne dvou oproti USA a často obsahovala bonusové skladby. V jejich případě Tai spoléhal na své zdroje s přezdívkami kewl21 a x23. A nakonec zde byli lidé jako Aflex a Ziggy, kteří alba kupovali za své peníze ten samý den, kdy se objevila v obchodech.

Jediným dodavatelem nevydaných nahrávek, který pod Taie nespadal, byl Glover - Kali jeho existenci držel před Taiem a ostatními členy skupiny v tajnosti. Glover sice nesnášel izolaci, ale být Kaliho soukromým zdrojem za to stálo. Počet všech členů Scény nikdy nepřesáhl pár tisíc a Kali byl v její hierarchii blízko vrcholu. Typický pirát ze Scény, který uplácel zaměstnance obchodů s hudebními nahrávkami a který zbavoval software ochrany před neoprávněným kopírováním mohl získat přístup maximálně na tři, nebo čtyři topsajty. V roce 2002 měl Glover přístup na dva tucty těchto serverů.

Jeho kontakty z něho učinily nedostižného filmového piráta. Postavil si další věž s DVD vypalovačkami, která nahradila předchozí s CD vypalovačkami. Vylepšil své připojení k internetu. Satelitní připojení nahradil kabelovým. Stáhl si nejpopulárnější filmy za posledních pár roků z topsites a následně od každého z nich vypálil několik desítek kopií. V zájmu rozšíření zákaznické základny i mimo jeho spolupracovníky se začal scházet s lidmi na parkovištích nedalekých večerek. V okolí okresu Cleveland se Glover stal známým jako “filmový muž”. Za pět dolarů vám prodal DVD s filmem “Spider Man” několik týdnů před tím, než se tento film objevil ve videopůjčovně, někdy dokonce i když se ještě promítal v kinech.

Glover začal prodávat mezi dvěma a třemi sty DVD disků týdně. Často si tak přišel na víc než tisíc dolarů v hotovosti. Postavil si druhý počítač a další věž s vypalovačkami, aby udržel krok s rostoucí poptávkou. Byl si vědom toho, že jeho počínání není legální, ale byl si jistý, že učinil vše pro to, aby na něho nepadl ani stín podezření. Veškeré předávky probíhaly z ruky do ruky, neexistovaly žádné písemné záznamy a nikdy si svůj výdělek neuložil do banky. Neprodával hudbu, DVD disky se Kings Mountain nevyráběly a byl si jistý, že jeho zákazníci nikdy o Scéně neslyšeli.

Scéna rozlišovala mezi online sdílením souborů a kopírováním médií pro peníze. Topsites byly brány jako morálně přípustný systém obchodu. V protikladu k tomu bylo na pirátské vypalování médií nahlíženo jako na vážné porušení etických zásad. A co bylo horší, vědělo se, že pirátská distribuce okopírovaných médií přitahuje pozornost zákona. Kali se nechal slyšet, že každý, kdo bude podezřelý z prodeje titulů získaných z topsites, bude ze skupiny vyhozen. Tím pádem bylo pro většinu zúčastněných členství v RNS ztrátovou záležitostí. Ročně utratili stovky dolarů za kompaktní disky, tisíce dolarů za servery a širokopásmové připojení k internetu výměnou za chvilkové pocity vzrušení.

Glover byl výjimkou: věděl, že nebude odnikud vyhozen. Se stoupajícím počtem rapových alp, která Universal vydával, Kali Glovera potřeboval.

Konec čtvrté části. Pokračování příště.

Komentářů k příspěvku „Muž, který srazil hudební byznys na kolena IV.“: 0


  1. Žádné komentáře

Přidat komentář






TOPlist