Namátková prohlídka složky s obrázky na pevném disku odhalila sérii fotografií od Michala Vágnera – výrobce oblíbeného elektrovětorně MiniCorado, na které je zachycený mistrův postup při opravě poškozené náběžné hrany křídla tohoto kompozitového modelu.
To, co se na závodech provizorně řeší isolepou a plechovkou od RedBullu, jde v dílně opravit k nerozeznání od nového křídla. K těmto fotografiím bohužel nebyl přiložený žádný popis, ale kdo ví, třeba až sem Michal Vágner jednou zavítá, napíše pár podrobností do komentářů.
Seznam všech článků o modelu MiniCorado na PiNa.cz
Přečteno 99 krát
Pokud je z čeho vyříznout nepoškozenou část a jen ji vlepit, je to ještě poměrně jednoduché, pokud však není z čeho řezat, je to horší.
Tahle oprava se dělala opravdu pěkně. Náběžka byla čistě proražená,nikde nebyl herex odtržený od vnější tkaniny, nosník byl v pořádku a bylo to těsně u trupu, takže nebyl problém s rozdílnou hmotností polovin křídla. Prostě i bourat se musí umět ;-)
Náhradní díl jsem vyřízl z nepovedeného křídla, které mi leželo v dílně a opatrně ho rozdělil v náběžce. Horní díl je přilepený vteřinovým lepidlem a spoj je potom z vnitřní strany přelaminovaný. Na spodní straně jsou nejdříve přilepeny pásky, na které dosedne spodní díl. To už je lepeno epoxydem s microbalony a těma je vyplněná i náběžka.(přesné zalepení obou dílů ušetří hodně práce při následném broušení! :-) )
V místě spojů je vybroušený mělký žlábek, ve kterém jsou položené 3 pásky skla 48g s různou šířkou, které napojují vnější tkaninu sendviče (ta přenáší většinu namáhání v krutu!!!). Pak už jen broušení, tmelení, broušení, stříkaní barvou, broušení leštění, nadávání, že jsem na jednom místě barvu probrousil, znova přebroušení, stříkání, broušení, leštění…. ;-)
Díky Michale za doplnění. Z těch fotek to rozhodně takhle složitě nevypadalo ;-)