Ikonickou fotografii traktoristy sledujícího pilota, který se právě katapultoval ze stíhačky Lightning F1 XG332 řítící se k zemi, zná většina leteckých nadšenců. Málokdo však zná příběh této slavné fotografie, kterou 13. září 1962 pořídil profesionální fotograf Jim Meads.
Kdo byl Jim Meads
Slavný lovecký fotograf Jim Meads se narodil 9. července 1930 v Barnetu v tehdejším hrabství Hertfordshire, které je dnes součástí severního Londýna. Jeho otec Frank létal na konci války v letech 1914/18 na letounech Bristol Fighter a jeho matka Elsie byla dcerou vrchního hasičského důstojníka v Barnetu.
Přestože se proslavil právě loveckými fotografiemi, které pravidelně publikoval v tematicky zaměřených časopisech a vydal několik svých foto knih, fotografie, která ho proslavila po celém světě, neměla s loveckou tematikou vůbec nic společného.
Slavná fotografie katapultáže
V době pořízení své nejslavnější fotografie bydlel Jim Meads se svou rodinou v Hatfieldu v hrabství Hertfordshire poblíž letiště Hatfield Arodome v sousedství zkušebního pilota Boba Sowraye. Bob byl zaměstnán u britské letecké společnosti de Havilland Aircraft Company Limited, která byla vlastníkem blízkého letiště.
V ten den jejich manželky vyrazily do Londýna na nákupy oblečení. Jim doma hlídal děti (čtyřletého Paula a tříletého Barryho) a Bob se mu zmínil, že ještě ten den poletí zkušební let s Lightningem. Byly to právě Jimovy děti, které se chtěly jít podívat na blízké letiště na sousedův let.
Ačkoliv byl Jim profesionálním fotografem, na podobné výlety si svůj fotoaparát obvykle nebral. Nyní však udělal výjimku. Měl v úmyslu vyfotografovat své děti s letištěm a s přistávajícím sousedem v Lightningu na pozadí. Ve fotoaparátu, který si vzal s sebou, zbývaly pouze dva neexponované snímky.
Našli si místo s dobrým výhledem poblíž hranice letiště a čekali, až se Lightning vrátí ze svého letu. Když se P1B XG 332 objevil při závěrečnému přiblížení a do dosednutí mu zbývalo zhruba deset sekund, jeho příď se ve výšce asi 100 stop (30 metrů) náhle zvedla a protože letoun na řízení nereagoval, pilot se katapultoval.
Jim pořídil první fotografii krátce po katapultáži. Zachytil na ní pilota hlavou dolů s ještě neotevřeným padákem a s Lightningem padajícím k zemi v jeho blízkosti. Řidič traktoru Fordson Super Major v popředí uslyšel třesk katapultážní sedačky a na fotografii je vidět, jak se rychle otočil, aby se podíval, co se děje. Nepochybně se mu ulevilo, že je od nehody dostatečně daleko.
Na druhý snímek Jim zaznamenal následný oblak hustého černého dýmu po dopadu letounu na letištní plochu, při kterém se stroj rozlomil a začal hořet.
Pilot měl velké štěstí. V katapultážní sedačce a v bezvědomí dopadl do skleníku plného rajčat. Utrpěl několikanásobné zlomeniny dolních končetin a řezné rány od skleněných střepů, které na něho dopadly poté, co propadl skleněnou střechou skleníku. Probrala ho až voda z rozprašovače zavlažovacího systému rajčat a údajně řekl, že jeho první myšlenka byla, že musí být v nebi.
Na fotografii výše je v levé části vidět místo dopadu letadla, rozbitá střešní skla u druhého skleníku zleva, kterými prolétl pilot Lightningu v katapultážní sedačce a poškození stejného skleníku v zadní části způsobené dopadem odstřelené kabiny při katapultáži.
Pilotem byl někdo jiný
Vyšlo najevo, že katapultovaným pilotem nebyl Bob Sorway, ale jeho kolega George Aird, další zkušební pilot pracující pro společnost de Havilland, kterému Bob na poslední chvíli tento předváděcí let u jižního pobřeží přenechal.
Let bohužel neprobíhal hladce, 20 kilometrů severovýchodně od Hatfieldu systém varování George upozornil na požár v okruhu přídavného spalování (nespálené palivo v zadní části trupu se vznítilo od malé trhliny ve výtokové trysce). Z důvodu silného severovýchodního větru musel nouzové přistání provést na dráhu 06.
Krátce před přistáním požár oslabil ukotvení ovládacích prvků ocasních ploch, letoun se stal neovladatelným a George se katapultoval. Díky tomu, že se příď letounu nejprve zvedla, měl na katapultáž dostatek času. Stejně tak měl čas Jim na pořízení své nejslavnější fotografie.
George se k létání vrátil po půlroční rekonvalescenci a do roka opět létal s Lightningy. Do důchodu odešel v roce 1983, ale až do svých 65. narozenin v roce 1993 létal s dopravními a privátními letadly.
Obě Jimovy fotografie skončily na Ministerstvu obrany a trvalo nějaký čas, než je bylo možné zveřejnit. Jim je prodal deníku Daily Mirror, který je zveřejnil 9. října 1962 na prostřední straně. Za autorská práva mu Daily Mirror zaplatil £1000. Při započítání inflace by to dnes byla velmi slušná částka £20.500 (zhruba 580 000 Kč dle aktuálního kurzu).
Očité svědectví traktoristy ze slavné fotografie
V roce 2011 se Johnu Palmerovi z tehdejšího portálu Wirksworth.co.uk ozval emailem Mick Sutterby, traktorista ze slavné fotografie se svým svědectvím.
V roce 1954, když mi bylo 15 let, jsem následoval svého otce do jeho nové práce v de Havillandu v Hatfieldu. Otec byl předák, který měl na starosti letiště a přilehlé zahrady. V rámci letní brigády bylo mou prací sekání letištní plochy. V době havárie tráva už moc nerostla a my jsme boční sekačkou upravovali blízké okolí konce vzletové a přistávací dráhy.
Zastavil jsem se, abych si promluvil s chlapíkem s fotoaparátem, který šel příkopem k ranveji. Chtěl jsem mu říct, že tam nemá co dělat, když v tom jsem uslyšel hlasitý třesk, otočil se za zvukem a on to vyfotil.
Ukázalo se, že je to pilotův kamarád a chystal se vyfotografovat svého kamaráda v Lightningu na přistání. Zahlédl jsem, jak z letadla před nárazem odletěly nějaké části, ale byl to fotograf, kdo mi řekl, že to byl pilot, který se katapultoval.
Při dopadu letadla se neozvala žádná velká exploze, jen hlasité „buch“. Byl jsem asi 200 metrů od místa havárie. Viděl jsem muže vybíhající ze skleníků a obhlížející místo havárie. Hasiči ze závodu byly na místě do minuty. Někde doma mám ještě fotografii, jak to hořelo.
Ačkoliv na fotografii je letadlo zobrazeno předkem dolů, ve skutečnosti se nejprve vzepjalo a poté se začalo pomalu překlápět dolů a na zem dopadlo téměř vzhůru nohama. Později mi bylo řečeno, že kdyby se pilot katapultoval o zlomek sekundy později, katapultoval by se do země.
Sám jsem měl velké štěstí. Kdybych totiž tušil, že bude přistávat, přesunul bych se kvůli lepšímu výhledu k majákům přistávacího systému ILS, které byly od místa havárie vzdálené asi jen 20 metrů.
Myslím, že fotograf měl od ministerstva letectví zakázáno fotografii zveřejnit – myslím – asi tři měsíce, protože letadlo, které vyfotil, bylo tajné. Potom ji odnesl do redakce deníku Daily Mail, kde ji označili za podvrh a odmítli se s ním bavit.
Fotografii nakonec zveřejnily noviny Daily Mirror. Odtud se dostala do celého světa a vzpomínám si, že jsem její kopii viděl v muzeu RAF v Hendonu. Také si vzpomínám, že fotograf obvykle fotografoval lovecké scény pro časopisy jako The Field. A ještě si vzpomínám, že si pilot zlomil obě nohy, ale měl opravdu velké štěstí, že přežil. Doufám, že je to pro Vás zajímavé. Psal jsem to rovnou z hlavy.
XG332 byl jedním z 20 Lightningů vyrobených před zahájením jejich sériové výroby a poprvé vzlétl 29. května 1959. Po celou dobu svého aktivního provozu byl používán společnostmi BAC a de Havilland pro zkoušky raket vzduch-vzduch Firestreak a Red Top a k jeho havárii došlo právě v rámci posledně jmenovaného programu.
Nehoda letadla Lightning F1 XG332 na síti
- Záznam nehody v databázi Aviation Safety Network
- Přehled nehod a mimořádných událostí souvisejících s letouny English Electric Lighting na Wikipedii
- Foto knihy Jima Meadse na goodreads
Mohlo by se vám také líbit
- Havárie větroně Swift S-1 na Shoreham Airshow – nejlépe zdokumentovaná havárie větroně v historii a pilotovy druhé narozeniny.
- Zlín Z-526A G-AWAR – havárie v Hullavingtonu – nepříliš známá letecká havárie při které špičkový pilot Neil Williams úspěšně zvládl nouzové přistání s akrobatickým letadlem Zlín Z-526A poté, co se mu při tréninku složilo křídlo.
- Neuvěřitelný příběh pilota letounu SR-71 – Bill Weaver byl zkušebním pilotem Blackbirdu a současně prvním člověkem, který se nedobrovolně katapultoval ve výšce téměř 24 km při rychlosti přesahující 3900 km/h a jako zázrakem přežil.
Děkuji za článek ke známé fotografii. S pozdravem a přáním: „Kolik úspěšných startů, tolik úspěšných přistání !!! “ :-) JT
Ahoj Jirko, díky, jsem rád, že se líbil. Budou další.
Martine taky děkuji za článek.Třeba jako námět na další přikládám odkaz.Mě to příjde stále neuvěřitelné ale přesto skutečné.Ahoj Dan
http://youtu.be/TYpaf8WdppM
Příběh se šťastným koncem, těch moc nebývá… Díky za článek
Radim: Díky Radime, brzo bude další, také s dobrým koncem (jak jinak).