Na pozvání Honzy Špatného jsem 12. února po letech vyrazil na Zelený pruh do Střední školy, kde probíhala soutěž Slow Flyer 2017 – Mistrovství České republiky v halové akrobacii. Samozřejmě ne jako pilot, ale jako fotograf, který se rozhodl využít nabídnuté příležitosti k otestování nového Nikona v náročných světelných podmínkách spoře osvětlené tělocvičny.
První focení na Zeleném pruhu tenkrát před lety s bývalým Nikonem D300 nedopadlo vůbec dobře. Světla bylo málo a vysoké ISO fotografiím rozhodně neprospělo. Než jsem se naučil s programem NoiseNinja pro potlačení šumu, zhavaroval mi pevný disk a za své vzaly i pořízené fotografie. Žádná škoda. Spolu se zastaralým automatickým ostřením byl vysoký šum a slabý výkon v horších světelných podmínkách hlavním důvodem, proč jsem nakonec D300 poslal po osmi letech do světa a pořídil si plnohodnotného nástupce D500.
Létající halový „igeliťák“ vážící cca 50-60g
Ten naštěstí žádné problémy ani s jedním nemá a všechny fotografie, které zde najdete, byly kvůli rychlejším časům pořízeny na ISO 3200 s clonou 3,5. Venku bylo zataženo, ani náznak sluníčka a uvnitř svítilo pár zářivek. Celkově bylo mnohem méně světla než při focení s D300. A výsledek? Maximální spokojenost.
F3P Supertrino Honzy Špatného s letovkou neuvěřitelných 54g
Ale k soutěži. Z pohledu absolutního laika nehybný vzduch v tělocvičně brázdily halové akrobatické speciály, u kterých nejspíš platilo, že čím jsou lehčí (běžná letovka se dnes pohybuje mezi 50 a 60 gramy) a pomaleji letící, tím pro pilota lépe. Jak jsem si později našel a jak mi ještě Honza dovysvětlil, jsou obvykle konstruovány z depronu vyztuženého uhlíkem (to nejsou nítě, to jsou uhlíkové tyčky o průměru 0.28-0.5mm) potaženého mylarem. Existují samozřejmě i celouhlíkové kousky s váhou 47g. Hraje se o každý gram, proto se létá na 1S-2S baterky s kapacitou cca 100-150mA a s protiběžnou vrtulí pro kompenzaci reakčního momentu. Pro zajímavost Honzovo Supertrino s letovkou 54g s vrtulí 15″ a 1S článkem 120mA zvládne 6,5 minuty letu, což v pohodě vystačí na celou sestavu a ještě na pár obratů navíc.
To nejsou nítě, to jsou uhlíkové tyčky o průměru 0.28-0.5mm
Holé letadlo není až tak drahé. Dá se pořídit přibližně za 3000Kč a za materiál pro přepravní krabici ze Styroporu zaplatíte 600Kč. Nejdražší položkou ve výbavě těchto speciálů je motor s převodovkou. Zatímco pan Hendrych nabízí svou převodovku za lidových 3500Kč, špičkové závodní pohony přijdou i na 350-400 Euro. Je to stejné, jako ve všech ostatních kategoriích, pokud chcete stát na bedně, musíte zainvestovat čas i peníze.
Fotil jsem z protější strany tělocvičny přímo naproti bodovací komisi a létajícím pilotům. Upřené pohledy všech zúčastněných směřují k soutěžním modelům a ve většině případů tedy i do objektivu. Proto se mi podařilo zachytit, jak je soustavné sledování akrobatických sestav členy komise psychicky náročné a vyčerpávající, i to, že soustředění některých pilotů bylo opravdu velmi intenzívní (smajlík).
Honza Špatný při jednom ze svých soutěžních letů
Trochu mě zarazila minimální účast diváků v hledišti. Alespoň při létání soutěžních sestav bez hudby se dali diváci spočítat na prstech obou rukou. Na odpolední soutěžní kola závodů okolo pylonů a hudebních muzikálů jsem již nebyl, ale věřím, že pro návštěvníky této soutěže musely být mnohem zajímavější než nevýrazné ale precizní létání akrobatických sestav v dopoledních hodinách.
Všechny vybrané fotografie (56 kousků) naleznete ve fotogalerii na odkazu níže. Pro maximální kvalitu klikněte na plnou velikost obrázků – link vpravo dole u každé fotografie.
Slow Flyer 2017 – MČR F3P na Zeleném pruhu – fotogalerie
Jedná se pouze o dočasný link. Proto jej prosím nelinkujte přímo, ale odkazujte se na tuto stránku. Je velmi pravděpodobné, že brzy album přesunu na nové FTP.
Seznam všech fotogalerií na PiNa.cz