Když letos v létě stíhačka F-35B britského královského námořnictva kvůli technické závadě nouzově přistála na mezinárodním letišti Trivandrum (TRV) v Indii, připomnělo mi to méně známý příběh letounu Sea Harrier ZA176 z 80. let, který se během cvičení NATO ztratil nad Atlantským oceánem.
V tomto článku se mimo jiné dozvíte:
- Proč byly letouny Sea Harrier výjimečné
- Co způsobilo, že se letadlo nad oceánem ztratilo
- Jakou roli sehrála španělská obchodní loď Alraigo
- Co se stalo s pilotem
Hlavními aktéry tohoto příběhu jsou proudový stíhací, průzkumný a útočný letoun Sea Harrier, letadlová loď HMS Illustrious a obchodní španělská loď Alraigo. Pojďme si nejprve stručně představit první dva.
British Aerospace Sea Harrier
Ze všech letounů, které během studené války sloužily v britském královském námořnictvu, žádný nevzbudil tolik pozornosti a obdivu jako legendární Sea Harrier.
Tento výjimečný letoun si vydobyl slávu svou schopností vzlétat i přistávat vertikálně – tedy bez nutnosti klasické přistávací dráhy. Právě díky této technologické výhodě se stal nepostradatelnou součástí palub lehkých letadlových lodí třídy Invincible britského námořnictva.
Sea Harriery se nesmazatelně zapsaly do historie zejména během války o Falklandy v roce 1982, kde sehrály klíčovou roli v bojových operacích nad jižním Atlantikem. Ne všechny příběhy související s tímto letounem však najdeme ve válečných záznamech.
Za pozornost stojí méně známý příběh jednoho z těchto strojů se sériovým číslem ZA176, který neplánovaně přistál na palubě nákladní lodi Alraigo poté, co se ztratil při vojenském cvičení NATO v 80. letech. Tato událost je známa jako incident s lodí Alraigo, nebo také jaké Alraigo Incident.
Letadlová loď HMS Illustrious
HMS Illustrious (R06) byla lehká letadlová loď Královského námořnictva, jedna ze tří letadlových lodí třídy Invincible. Do služby byla spěšně uvedena v roce 1982, aby se mohla zapojit do války o Falklandy.
V červnu 1983, přibližně rok od konce této války, se Illustrious účastnila vojenského cvičení NATO u pobřeží Portugalska. Během tohoto cvičení, dne 6. června 1983, vzlétl na svůj 14. let ve stíhacím letounu Sea Harrier ZA176 tehdy 25 letý podporučík britského námořnictva Ian ‚Soapy‘ Watson.
Cvičná EMCON mise
Při svém prvním nasazení na cvičení NATO letěl ve dvojici s o něco starším a zkušenějším pilotem v druhém Harrieru EMCON misi simulující bojové podmínky, jejímž cílem bylo najít Francouzskou letadlovou loď, a to bez použití radaru a vysílačky, aby zůstali neviditelní pro nepřátelské senzory.
Rozkaz zněl jasně. Samostatně provést vizuální průzkum mořské hladiny v přidělených oblastech. Po jeho dokončení se setkat na domluveném místě a společně se poté vrátit na mateřskou letadlovou loď.
Po dosažení pátrací oblasti se oba letouny rozdělily, vystoupaly do určené výšky a začaly prohledávat přidělené sektory. Po skončení průzkumu Watson zamířil na setkání s druhým Harrierem.
Když dorazil na místo plánovaného setkání, oblast byla prázdná. Po druhém Harrieru nebylo ani stopy. Provedl několik okruhů a když se ani potom jeho parťák neukázal, spolehl se na navigační systém a zamířil zpět k letadlové lodi Illustrious.
Ztracen s docházejícím palivem
Na předpokládané pozici však mateřská letadlová loď nebyla. V té době Watson netušil, že ho “rozladěná” analogová inerciální navigace (HARS) zavedla do zcela jiné části operačního prostoru. S docházejícím palivem začal panikařit.
„Zkoušel jsem všechno, co šlo,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů. „Rádio, radar, nouzový kód na transpondéru. Nic. Žádná odezva. A na radaru žádné použitelné odrazy.“
Ztracen, s nedostatkem paliva a – jak se ukázalo – i s nefunkčním rádiem, se rozhodl zamířit na východ k pobřeží, kudy, jak si pamatoval, procházely lodní trasy. Doufal, že narazí na nákladní loď, poblíž které se katapultuje, a její posádka ho zachrání.
Obchodní španělská loď Alraigo
Když se na radarové obrazovce konečně objevil první silnější odraz, bez zaváhání se k němu vydal. Ve vzdálenosti 80 kilometrů od cíle mu zbývalo palivo jen na několik málo minut letu. Když se přiblížil na 20 kilometrů od původního cíle, spatřil španělskou kontejnerovou loď Alraigo o výtlaku 2 300 tun a ihned zamířil přímo k ní.
Během nízkého přeletu, při kterém se snažil upoutat pozornost posádky, zahlédl na její palubě volnou rovnou plochu tvořenou kontejnery. Loď převážela základní desku pro teleskop Jacoba Kapteyana, který se tehdy stavěl na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech.
Tato plocha velikostí připomínala místo, kde běžně nacvičoval přistání. Ve zlomku vteřiny zavrhl původní plán katapultáže a rozhodl se zachránit sebe i letoun a přistát na ní. Kvůli nefunkčnímu rádiu probíhala komunikace s posádkou při jeho sestupu na palubu výhradně pomocí ručních signálů.
„No, řekl jsem si: když už do toho jdu, tak naplno a přistál jsem s letadlem na kontejnerech. V nádržích mi zbývalo palivo na minutu letu.“
Jakmile Sea Harrier ZA176 dosedl na kluzké kontejnery, začal se nekontrolovaně sunout směrem k zadnímu okraji provizorní přistávací plochy. Watson reagoval okamžitě, pokusil se zasunout podvozek, ale bylo již pozdě.
Hlavní podvozek přepadl přes zadní hranu kontejnerů a nebýt přepravované dodávky květinářství z Tenerife, o kterou se zastavila zadní část letounu, mohly být následky nouzového přistání mnohem horší. Zaklíněný Sea Harrier na palubě posádka zajistila bezpečnostními řetězy.
Nekompromisní kapitán
Kapitán, který odmítl změnit naplánovanou trasu lodi, Britům jednoduše oznámil, že loď má před sebou přibližně 1600 km a do přístavu Santa Cruz dorazí za 4 dny a tam si mohou své letadlo vyzvednout. Pro Watsonovy kolegy, kteří mezitím intenzivně pátrali po zmizelém letadle, to znamenalo obrovskou úlevu.
Když nákladní loď Alraigo se stíhačkou na palubě zakotvila v Santa Cruz na Tenerife, čekali tam na ni reportéři, stovky zvědavců a mechanici britského námořnictva. Ti během několika dnů pomocí speciálního zvedáku přesunuli letoun na palubu tankeru British Tay, kterým se následně vrátila zpět do Anglie.
Štědrá odměna za “záchranu”
Majitelé lodi spolu s posádkou uplatnili vůči britské armádě záchranný nárok tzv. salvage claim a bylo jim přiznáno celkem 570 000 liber (nynějších 1.95 milionu liber) za “záchranu” letounu jehož tehdejší hodnota se pohybovala okolo 7 milionů liber. Posádka si rozdělila 340 000 liber a zbývajících 230 000 liber připadlo majitelům plavidla.
Epilog, anebo co se stalo s pilotem
Poté, co se Watson vrátil na letadlovou loď Illustrious, byl předvolán před vyšetřovací komisi, která si vyslechla jeho výpověď, ale žádné konkrétní kroky nepodnikla.
Po návratu Illustrious do domovského přístavu v Portsmouthu v Anglii čekala na Watsona druhá vyšetřovací komise. Výsledky jejího vyšetřování zůstaly utajené až do roku 2007, kdy britský Národní archiv zveřejnil několik spisů Královského námořnictva a druhá vyšetřovací zpráva se tak poprvé dostala na veřejnost.
Komise v této zprávě konstatovala, že se Watson účastnil cvičení NATO bez dokončeného povinného výcviku. Měl splněno pouze 75%. Odpovědnost byla proto přičítána jednak jeho nezkušenosti, ale i rozhodnutí jeho nadřízených, kteří mu svěřili letoun, jenž nebyl, kvůli známým problémům s rádiem, plně připraven na misi. Přes všechna tato zjištění byl Watson pouze napomenut a přeřazen na administrativní pozici.
K létání se však vrátil a v aktivní vojenské službě působil až do roku 1996. Během ní nakonec nalétal 2000 hodin v letounech Sea Harrier a dalších 900 hodin v F/A-18.
Letoun Sea Harrier ZA176 prošel v pozdější fázi služby modernizací na verzi FA.2, než byl v roce 2003 definitivně vyřazen. O rok později, 21. července 2004, jej do své sbírky získalo letecké muzeum Newark Air Museum v anglickém Nottinghamshiru.
Související odkazy:
- Letoun British Aerospace Sea Harrier na Wikipedii
- Letadlová loď HMS Illustrious na Wikipedii
- Alraigo Incident na Wikipedii
- Článek o odstajnění vyšetřovací zprávy z roku 2007 na The Telegraph
- Reportáž z přístavu Santa Cruz na Tenerife na YouTube
- Webové stránky leteckého muzea Newark Air Museum
Mohlo by se vám také líbit:
- Havárie větroně Swift S-1 na Shoreham Airshow – nejlépe zdokumentovaná havárie větroně v historii a pilotovy druhé narozeniny.
- SR-71 Blackbird – Albuquerque Center – historka o tom, jak řídící středisko letového provozu v Albuquergue do poslední chvíle zapíralo havárii SR-71A v Novém Mexiku.
- Concorde 001 a úplné zatmění Slunce v roce 1973 – fascinující příběh o skupince astronomů z celého světa, která z paluby prvního prototypu Concorde sledovala nejdelší zatmění Slunce v historii.




