Máte-li také při procházení internetu pocit zahlcení dezinformacemi, falešnými narativy a dalším informačním balastem, potom pro vás mám dobrou zprávu. Nejste v tom sami. A hlavně, nejste bezmocní. Řešení existuje!
V článku se mimo jiné dozvíte:
- Co jsou to dezinformace
- K čemu dezinformace slouží a na koho cílí
- Kdo dezinformace šíří
- Jak se dezinformacím snadno ubránit
Úvodem
Za poslední dobu je toto už druhý příspěvek zde na blogu, který výrazně vybočuje z jeho obvyklého tematického zaměření. Prvním byl překlad výborného textu Alexandry Alvarové. Není to tím, že bych snad měnil téma blogu – spíš mám pocit, že si současná neklidná doba občas podobnou odbočku žádá.
Následující text je o dezinformacích a dalším manipulativním obsahu. O tom, jak ho rozpoznat a jak se mu snadno bránit. Důvod k jeho napsání byl celkem prostý. Téměř pokaždé, když se potkám s rodinou, kamarády, nebo známými, dříve nebo později na toto téma přijde řeč.
Až se tak stane příště, místo dlouhého vysvětlování pošlu odkaz na tento příspěvek a ušetřím si spoustu času (smajlík). Tak pojďme na to.
Žijeme v geopoliticky nestabilní době. Mezi hlavními světovými mocnostmi roste napětí a to se odráží i v informačním prostoru, kde naplno zuří hybridní a informační válka o vliv nad veřejným míněním, infrastrukturou a technologiemi. Místo ozbrojeného konfliktu zúčastněné mocnosti čím dál více využívají dezinformace a kyberútoky.
Co je to dezinformace
Dezinformace je záměrně šířená nepravdivá nebo zavádějící informace, jejímž cílem je ovlivnit myšlení lidí, narušit důvěru ve společenské instituce nebo vyvolat rozdělení ve společnosti.
Na rozdíl od běžné lži je promyšlená a vědomě šířená. Díky tomu, že kombinuje skutečná fakta, polopravdy a informace vytržené z kontextu, často působí důvěryhodně.
K čemu slouží dezinformace
Jejím hlavním účelem je vyvolat silné emoce, jako je strach, hněv nebo nejistota, a tím ovlivnit veřejné mínění ve prospěch určité skupiny, ideologie nebo zájmu.
Jednou z klíčových taktik dezinformace je zahlcení – tedy zaplavení informačního prostoru velkým množstvím protichůdných, šokujících nebo neověřených informací.
Smyslem této taktiky je vyvolat zmatek, únavu a pocit bezmoci, kdy už není možné rozeznat, co je a co není pravda. Unavený a zmatený člověk je snáze manipulovatelný a právě toho dezinformace využívá.
Na koho dezinformace cílí
Dezinformace necílí pouze na uživatele internetu, ale na různé skupiny lidí napříč celou společností. Zaměřuje se především na slabá místa společnosti.
Na lidi, kteří jsou nejistí, znepokojení, ztrácejí důvěru ve stát a instituce nebo hledají alternativní výklady světa.
Často cílí na seniory, kteří nejsou zvyklí informace ověřovat a na uživatele sociálních sítí, kde se dezinformace šíří velmi rychle a mnohdy zábavnou nebo virální formou.
Síla dezinformace spočívá v tom, že se snadno přizpůsobuje různému publiku. Někdy jako “alternativní pravda”, jindy jako “satira”, “důkaz”, nebo “hlas lidu”.
Kdo dezinformace šíří
Dezinformace šíří různí aktéři, včetně státních subjektů, politických stran, extremistických hnutí, konspiračních webů, influencerů, automatických sítí a běžných lidí.
Rusko, Čína nebo Írán, používají dezinformace jako součást hybridní války k oslabení demokracie, rozdělení společnosti nebo ovlivnění voleb.
Politické subjekty a radikální skupiny je šíří, aby získaly podporu, vyvolaly strach nebo diskreditovaly oponenty.
Konspirační weby a alternativní média často manipulují informacemi kvůli zisku nebo ideologii, zatímco influenceři šíří šokující nebo falešné informace, aby přitáhli pozornost a získali nové sledující.
Ilustrační foto: Ruská trollí farma (Zdroj: Internet)
Automatizované sítě (boti a trollí farmy) koordinovaně šíří obsah na sociálních sítích, aby posílily určité narativy – zjednodušené a účelově vytvořené příběhy, které mají ovlivnit vnímání reality a podporovat určité názory či postoje, často na úkor pravdy. Obvykle plní zadání od subjektů výše.
Posledním článkem v šíření dezinformací jsou běžní uživatelé na internetu a sociálních sítích, kteří je často sdílejí nevědomky a bez ověření pravdivosti.
Jak se dezinformacím bránit
Schopnost našeho myšlení (kognitivního systému) rozpoznávat, odolávat a bránit se proti chybným nebo manipulativním informacím se nazývá kognitivní imunita.
V době, kdy je internet plný fake news a propagandy, je kognitivní imunita klíčová pro udržení si nezávislého myšlení a odolávání manipulaci a polarizaci.
Kognitivní imunitu ovlivňuje mnoho faktorů z nichž nejdůležitější je schopnost kritického myšlení, mediální gramotnost, sebevědomí s vnitřní vyrovnaností a vzdělání.
Dobrou zprávou je, že stejně jako fyzickou kondici, i mentální odolnost je možné trénovat a posilovat. Nevyžaduje to tělocvičnu ani posilovnu. Stačí začít několika jednoduchými kroky:
1 – Zastavte se a ověřujte si informace
Nepodléhejte dojmu, že když něco “zní pravdivě”, musí to pravda skutečně být. Naše emoce a předsudky nás často vedou ke kognitivním zkratkám, kdy si mozek usnadňuje rozhodování tím, že místo racionálního posouzení situace sahá po známém vzorci nebo dojmu.
V běžných situacích tento mechanismus, kdy mozek šetří energii, funguje docela dobře. Problém nastává, když jsou tyto zkratky zneužity k manipulaci nebo šíření dezinformací.
Než uvěříte titulku, který vás zaujal. Než šokující příspěvek olajkujete a nasdílíte dál. Dejte si pauzu. Napočítejte třeba do deseti a zeptejte se sami sebe: Zní to podezřele? Je to ověřené? Vsadil bych na to svou pověst?
Vypadá to jako maličkost, ale právě těchto pár vteřin přemýšlení často zabrání tomu, aby se nesmyslný nebo škodlivý obsah šířil dál.
2 – Nenechte se pohltit emocemi
Dezinformace často cílí na silné emoce – vztek, strach nebo rozhořčení. Pokud při čtení nebo sledování on-line obsahu pocítíte, že s vámi “něco zacvičilo”, berte to jako signál ke zvýšení pozornosti a ke zpomalení.
Naštvání nebo šok snadno vypnou vaše kritické myšlení a právě tehdy jste nejzranitelnější vůči manipulaci a dezinformacím.
Učte se rozpoznávat titulky a příspěvky, které jsou záměrně formulované tak, aby vás naštvaly nebo vytočily. Jedná se o tzv. emoční clickbait – tedy návnadu, která u vás má vyvolat silnou reakci a přimět vás bezmyšlenkovitě kliknout.
Ve chvíli, kdy vás titulek nebo obsah emočně zasáhne, zkuste si vědomě říct, co právě prožíváte. Jste rozčílení? Naštvaní? Frustrovaní? Skvělé – právě tím, že si to uvědomíte, přestávají být vaše emoce vaším nepřítelem.
Uvědomění si vlastních emočních reakcí je prvním krokem k jejich úspěšnému zvládnutí a k vybudování odolnosti vůči manipulaci.
3 – Trénujte pomocí “očkovacích” her
Vyzkoušejte on-line hry jako Harmony Square (obsahuje češtinu) nebo Bad News (obsahuje češtinu), které vás naučí rozpoznávat manipulativní taktiky zábavnou formou. Vyzkoušíte si v nich, jaké to je, stát se dezinformátorem, který se snaží rozdělit a polarizovat členy virtuální komunity.
Úvodní obrazovka očkovací hry Bad News
Tyto hry pomáhají budovat odolnost proti manipulativnímu obsahu tím, že si jeho tvorbu a šíření sami dopředu vyzkoušíte. Jde o psychologickou metodu prevence, která funguje podobně jako očkování v medicíně.
Zatímco při očkování tělo reaguje na oslabené formy viru a buduje si vůči nim imunitu, psychologická “inokulace” (mentální očkování) vystavuje člověka slabším verzím manipulativních nebo přesvědčovacích argumentů a aktivuje obranné mechanismy kritického myšlení.
Takto “očkovaní” lidé se poté mnohem lépe brání manipulaci, protože si vytvořili mentální protilátky dříve, než se setkají se skutečným manipulativním obsahem.
4 – Sledujte více zdrojů informací
Nezůstávejte uzavření ve své informační bublině. Sledujte více informačních zdrojů, i takových se kterými nesouhlasíte. Umožní vám to vidět události z různých perspektiv, odlišit fakta od názorů a lépe chápat souvislosti.
Dávejte přednost ověřeným zdrojům a vyváženým informacím. Spolehněte se na média, která mají jasně uvedené autory, transparentní financování a respektují etiku novinářské práce.
Stejně jako tělo ke svému správnému fungování potřebuje vyváženou a rozmanitou stravu, potřebuje i náš mozek různorodé informace, aby si udržel mentální rovnováhu a odolnost vůči manipulaci.
5 – Na komunitě záleží
Komunita (on-line i v reálném světě), kde se lidé navzájem znají a respektují, hraje klíčovou roli v obraně proti dezinformacím, protože poskytuje bezpečný prostor pro diskuzi, otevřené vyjádření pochybností, ověřování informací a sdílení důvěryhodných zdrojů.
Zároveň naplňuje lidskou potřebu někam patřit, takže člověk nemá tendenci utíkat ke zjednodušeným vysvětlením, alternativním „pravdám“ nebo falešnému pocitu výjimečnosti.
Komunita tak výrazně snižuje riziko, že někdo nekriticky uvěří manipulativnímu sdělení a pomáhá snadněji rozpoznat rozdíl mezi skutečností a fikcí.
Nikdo učený z nebe nespadl
Jak již bylo zmíněno za začátku tohoto příspěvku, kognitivní imunita není vrozená, ale je to dovednost, která se dá postupně rozvíjet a trénovat. Procvičujte ji, klaďte otázky, ověřujte zdroje, hledejte širší souvislosti a naučte se přijímat skutečnost, že i vy se můžete mýlit.
Zpočátku to nebude jednoduché, občas se necháte nachytat, ale každá taková zkušenost vás posune dál. Nezapomeňte, že trénování kognitivní imunity není známkou slabosti, ale projevem zdravé zvídavosti, která je v dnešním světě zahlceném informacemi naprosto klíčová.
Mohlo by se vám také líbit
- Nemožný dialog nejen na sociálních sítích – proč ani kvalitní argumenty a důkazy nestačí k přesvědčení toho druhého, že nemá pravdu.
- Přestaňte rodičům vyčítat, že volí ANO! – překlad trefného článku Alexandry Alvarové, proč starší voliči ANO za svou volbu nemohou.
- Děsivá pravda o vzteklině: příznaky, průběh a smrt – jaké by to bylo, kdyby vás kousl nakažený netopýr a vy dostali vzteklinu doopravdy
Díky. To se hodí.
Přikládám text Ondřeje Langra, který měl na Facebooku přes 250.000 zhlédnutí, 6.500 lajků a 700 sdílení. Šlo o nefiltrovaný popis toho, jak manipulační narativy deformují vnímání reality některých lidí, kteří by u nás ruské tanky vítali jako osvoboditele. Neútočil na žádného konkrétního člověka ani skupinu, napsal to naprosto obecně. Najít se v tom mohl jen ten, kdo se v tom sám najít chtěl. A po náletu trollů mu Facebook zablokoval účet.
Dezolát
Problém s dezoláty není v tom, že si napadení Ruskem neumí představit. Problém je v tom, že se jim ta představa líbí. V jejich fantazii by potom nastala nějaká kombinace současných výhod a těch ze socíku. Něco jako „dovči v Jugošce, nablejskaný fábie a zábavný internety“ spolu s “laciný byty, energie zadarmo a nemožnost vyhazovu z práce“. A navíc by viseli všichni podporovatelé Brusele, “buze*antů” a “banderovců”, kteří jim paralelně v jeden moment berou dávky i práci.
Tahle jejich představa ráje samozřejmě nijak nekoresponduje s realitou života v Rusku a jeho satelitech. Nikde se v ní neobjevují kadibudky místo splachovacích záchodů, existenciální živoření důchodců ani alkoholová deprese jako životní styl. Nejsou schopni dohlédnout, že životní úroveň, kterou mají, pramení z obchodu uvnitř EU, z práv jednotlivce založených na liberálních hodnotách a z pečujícího státu západního stylu. Nedochází jim, že okupace Ruskem by neznamenala nikoliv kombinaci výhod obou civilizací, nýbrž jejich nevýhod, deficitů a problémů.
Jenže vysvětlit se jim to nedá. Jednak nahltali už příliš moc propagandy, která je v nich hluboko zažraná. Údajně je třeba získat dvacetinásobek psychologického informačního úsilí, abyste si upravili původní názor. To není schopen nikdo vygenerovat. Druhým problémem je vnitřní motivace – někteří lidé si prostě z podstaty své existence myslí, že aby se jejich životní standard zlepšil, někomu jinému se musí zhoršit. A to je vlastně společná esence nejnižších pudů a esence ostatních totalitních ideologií.
Nečekejme na to, že se nám podaří jim vysvětlit, proč je v našem zájmu podporovat Ukrajinu. Není to o logice a racionalitě. Je to o směsici těch nejnižších pudů a pomatených představ o světě.
Díky Michale, text jsem na sockách zachytil a vůbec se nedivím, že se dezolátům a botům nelíbí. Dokresluje důsledky toho, o čem jsem v příspěvku psal.