Autor příspěvku: Martin Pilný
Nikonu věrný fotograf, co fotí především letadla a RC modely. "Modelář", který nestaví a už skoro ani nelítá. Milovník kvalitního zvuku, který poslouchá výhradně na sluchátka a pisálek, co od roku 2007 píše na na svůj blog www.PiNa.cz.
Nebýt toho přistávání, tak je to celkem hezká kategorie;)
Naopak, přistávání je ta pravá legrace, člověka víc vydeptá to předtím – „kurva kde je ten stoupák? Sakra padám.. Ne, já to nedoletím…“ – a tak :-)))))
Tomas, presne tak ;)
Mozno sa to niekomu moze zdat zvratene, ale kto nemal este nejaky takyto „oštep“, tak nikdy nepochopi, ake nadherne orgie clovek moze prezit pri treningu pristati do krasnej mäkkej rozmocenej pody…iba potlacit knipel vyskovky a počuť to čarovné „ťuk“ :D
No když jsem viděl, jak se da s takovym 3,5m oštěpem vytočit 200m hodem z ruky, tak smekam. Jen mi to při té jemnosti konstrukce s tim „ťuk“ nejde dohromady:) Jednou si takovou hračku musim pořídit.. Máte někdo tip na vhodného adepta?
To Radim: Nejvhodnější adept bude F3B, pampelišky jsou povoleny až od věku 60+, dříve totiž způsobují mikrospánek za kniply ;)
re..Petr H
To je dokonalá definice….hihihi :-) :-) :-)
Nene, Béčko je béčko, to mám. Tohle si představuji na jarní termiku,trochu svahu, start z ruky a boj v pár metrech nad zemí. Kdysi jsme chodili s bandou na svah kousek za barák, hlavně na jaře, kdy ještě tál sníh, vesměs do klidu, nebo jen vánku na přežití. Pak si točíš před nosem, jen tak do pohody. Teď jak koukám z okna mě to zase bere!! A taky je třeba být připraven, bůh ví jak to buude s důchodem a čas letí:))
Radim: Teď jak koukám z okna mě to zase bere!!
Povídej mi o tom, každé jaro je to stejné, jakmile se trochu oteplí, vykoukne sluníčko, tak jsou to potom v kanceláří hrozná muka :-(