Kebu – To Jupiter And Back

Vangelis, Mike Oldfield, Jean Michel Jarre, nebo nejlépe všichni tři v jednom, to je Sebastian Teir vystupující pod přezdívkou Kebu. A právě tento Kebu včera vydal netrpělivě očekávané album To Jupiter And Back, kterým složil poctu všem jmenovaným velikánům analogových syntezátorových začátků.

Měl jsem to štěstí, že jsem se o tomto albu dozvěděl až z traileru přibližně před měsícem a nemusel jsem tedy strávit dlouhé měsíce čekáním na jeho finální podobu. Co bude obsahem se vědělo s dostatečným předstihem, neboť Kebu ve svém kanálu na YouTube a na SoundCloudu pravidelně publikoval několik svých kompozic včetně komentářů o použitém hardwaru a jeho nastavení.

https://www.youtube.com/watch?v=lxUE4bdrOrk

Měla to být pocta některým ze syntezátorových velikánů, na jejichž hudbě (stejně jako já) vyrostl. Při nahrávání alba byly v zájmu maximální autentičnosti použity pouze analogové syntezátory a jeho nahrávání proběhlo staromódním způsobem za pomocí sekvencerů, cívkových magnetofonů a analogových mix pultů.

Je sice květen, ale pro mnoho příznivců syntezátorové klasiky nastaly vydáním To Jupiter And Back pravé analogové Vánoce. Je to „jenom“ klasické CD, ale přesto se podařilo zachytit hřejivě sametový analogový zvuk, který u čistě digitálních nahrávek prostě chybí. Převedl jsem CD do FLACu a prohnal jej přes moje audiofilské krabičky a bylo „to“ tam. 49 minut analogové retro nirvány rozdělených do 11 skladeb – až takto jednoduše se dá toto album charakterizovat. K absolutní spokojenosti schází jenom „audiofilská“ verze z „master tape“ ve vysokém rozlišení.

Po zvukové stránce se Kebu hodně inspiroval především na albech Revolution, Rendez Vous a Magnetic Fields jejichž autorem je Jean Michel Jarre. Jeho fanoušci se tak při poslechu budou cítit „jako doma“. Použité zvukové banky si Kebu na svém impozantním „strojovém parku“ naprogramoval sám. Mezi jeho archivními kousky naleznete například Hohner String Performer, Roland Alpha Juno, Roland Juno 60, Korg Mono/Poly, Korg Poly-61, Moog Prodigy, Logan String Melody, Arp Axxe a mnoho dalších.

Na definitivní hodnocení je po pár poslechnutích příliš brzy. Zatím jednoznačně převládá WOAW efekt, který případnou kritiku odsouvá do pozadí. Již teď ale můžu říct, že je to album, které se hned tak neomrzí a neoposlouchá. S každým dalším poslechem objevíte nové zvuky, nová zákoutí, nové sekvence. V dnešní rychlokvaškově povrchní době čin často nevídaný a navíc za pouhých 10 USD. No nekupte to…