Fotografování (za plotem) na letišti v Ruzyni IV.

Při procházení svého fotografického archivu jsem narazil na loňskou várku fotek ze staré ranveje na letišti v Ruzyni, které jsem pořídil přibližně před rokem v době, kdy hlavní ranvej procházela pravidelnou údržbou a letadla tak přistávala a vzlétala právě ze staré ranveje. Ta nabízí působivé záběry odpoledne a při zapadajícím slunci.

Letí to letí, tři roky utekly jako voda a opět jsem stál u plotu. V nohách téměř hodinku svižné chůze, svého Nikona přes rameno a se sluníčkem nízko nad obzorem za zády jsem netrpělivě vyhlížel první letadla. Přiložené fotografie kliknutím zvětšíte.

Na rozdíl od zapálených spotterů si předem nic nezjišťuji, letové řády netisku, vše nechávám náhodě a fotím si jenom tak, pro radost. Zatímco jsem si cvakal jedno letadlo za druhým, zastavil se u mne postarší cyklista a zkušeně okomentoval mé snažení tím, že dneska je to pěkná nuda, protože na seznamu jsou jenom samé malé čudly, nic velkého. Hmm.

A aby toho nebylo málo, rozhovořil se o době, kdy kolem letiště ještě žádný plot nebyl a ke dráze se dalo dostat opravdu blízko. Dnes už to prý není ono, procedil jenom tak mezi zuby a jel dál. Kdyby jenom tušil, že kvůli fotografům se časem plot dočká i žiletkové úpravy, nejspíš by nevěřil svým očím.

Přibližně za hodinu došlo dobré světlo a nezbylo nic jiného, než sbalit fidlátka do batohu a vyrazit zpátky k autu.

Nedošel jsem ani na konec dráhy, když se mi za zády ozval ohlušující hukot zpětného tahu. Toto rozhodně nemohla být malá čudla. A taky že nebyla, ke konci dráhy právě dobržďoval Boeing 747 z Číny. Rychle batoh na zem. Rozepnout zip. Nikon do ruky. Zapnout, zamířit a cvaknout alespoň pár fotek na památku. Škoda, že jsem nepočkal o pár minut déle, ale koho by to napadlo, že přiletí rovnou 747, když na seznamu byly jenom samé malé čudly…

Související články:
Fotografování (za plotem) na letišti v Ruzyni III.
Fotografování (za plotem) na letišti v Ruzyni II.
Fotografování (za plotem) na letišti v Ruzyni