Nemožný dialog nejen na sociálních sítích

Zveřejněno 25. 12. 2021 v rubrice Ze života

Určitě jste to také zažili. Navzdory kvalitním argumentům jste nebyli schopní ať už mezi kamarády, v rodině, nebo na sociálních sítích toho druhého přesvědčit o tom, že nemá pravdu. Je to smutné, vysilující a nikam to bohužel nevede. Proč tomu tak ale je, velmi dobře popsal Andrew Mayne ve své knize Hračkář.

Pokud jste jeho knihy nečetli, je potřeba pro uvedení do kontextu zmínit, že kniha Hračkář je druhou knihou série Naturalista. Vyšla v roce 2018 a jejím hlavním hrdinou je profesor Theo Cray, který v první knize Šelma vypátral pomocí neortodoxních vědeckých postupů masového vraha Joea Vika, o jehož existenci neměla policie ani tušení, neboť jeho oběti nikdo nenahlásil.

Nemožný dialog nejen na sociálních sítích

Příběh knihy Hračkář začíná ve chvíli, kdy se na profesora začínají obracet další zoufalí lidé, kteří delší dobu pohřešují své blízké a pomoci od policie se nedočkali.

Ve Spojených státech se v současnosti pohřešuje devadesát tisíc lidí – a to jsou pouze ti, jejichž zmizení někdo ohlásil. Při Medvědích vraždách jsme odhalili přehlíženou kategorii pohřešovaných, avšak nikdy nenahlášených. Kvůli tomu jde skutečný počet obětí Joea Vika do stovek, není-li ještě vyšší.

Takže všichni, kdo se na mě obracejí, mají pocit, že jejich případ je speciální, a nechápou, že jde jen o jeden z devadesáti tisíc. O pouhou statistiku, abych nepřesně citoval dalšího sériového vraha, Josifa Stalina.

Když dneska dorazím domů a uvidím na schodech před vchodem sedět muže s obálkou v ruce, vím, co mi chce povědět.

Kdyby přecházel sem a tam a nutkavě potahoval z cigarety, měl bych podezření, že patří k zastáncům nějaké konspirační teorie a přišel mi oznámit, že u Joea Vika tahala za nitky CIA, a mimochodem, Země je placatá.

Pro takové lidi mám předem připravenou reakci: jaké množství důkazů by vás přesvědčilo, že se mýlíte?

U hledačů pravdy, týpků přesvědčených, že přistání na Měsíci byl podvod, a lidí, kteří jdou u jakékoli otázky do extrému – jedno, jestli na jednu či druhou stranu –, zní odpověď prostě: žádné.

Pokud vás žádné množství důkazů nedokáže přesvědčit, že by váš světonázor mohl být nepřesný, pak jsme opustili říši rozumu a vstoupili na území náboženství. Proto mi představa smíření víry a vědy připadá směšná. Věda vychází z předpokladu, že pravou povahu skutečnosti můžeme poznat prostřednictvím logiky a rozumu. Náboženství vychází z představy, že když logika a rozum nepodporují předem daný náhled na realitu, tak se mýlí.

Až se příště pustíte do politické debaty, zamyslete se na chvilku nad tím, jaké množství důkazů by vás přimělo změnit názor. Pokud odpověď zní žádné, pak si uvědomte, že ve skutečnosti vedete náboženskou diskusi, v níž se jeden fanatik dohaduje s druhým.

Už jsem se zmínil, že nemám profil na facebooku?

Sociální sítě jsem opustil už dávno, když jsem si všiml, že moji kolegové vědci zavrhují empirický přístup a nahrazují ho emocionálními argumenty, polemikami a vyloženě trapnými logickými skoky, aby obhájili postoje, k nimž dospěli na základě emocí, nikoli rozumové úvahy.

Ačkoli sociální sítě můžu vypnout a konspirační cvoky poslat pryč, ať obtěžují někoho jiného, vypořádat se s někým, kdo přišel o blízkého člověka, je mnohem těžší. Žal těchto lidí je skutečný. Jejich realita je pevněji daná než ta moje.

Toliko skvělý Andrew Mayne. Můžeme se samozřejmě přít, zda je správné použít termín náboženství, nebo zda by byla vhodnější například slepá víra. V mém světě jsou to synonyma a na významu předchozího textu nic nemění. Pro chvíle stále častějšího zatmění kolektivního vědomí, se kterým se dennodenně setkávám, je výstižný až hrůza.

Sám se poslední dobou snažím trávit na sociálních sítích co nejméně času, ale nenechat se zatáhnout do nikam nevedoucích diskuzí je občas velmi těžké. Jak jsem napsal v úvodu tohoto příspěvku, bývají psychicky vysilující a většinou nekončí dobře.

Vždy, když mám pocit, že bych měl na nějaký rozporuplný příspěvek reagovat, protože někdo na internetu zase nemá pravdu, vzpomenu se na tento text a nechám to být.

Třeba v budoucnu pomůže i vám.

Přečteno 705 krát
Ke sdílení příspěvku použijte, prosím, ikony níže.
Autor příspěvku: Martin Pilný

Nikonista, který fotí letadla a RC modely. "Modelář", který nestaví a už ani nelétá. Milovník kvalitního zvuku a pisálek, co občas píše na svůj blog www.PiNa.cz.

1 Komentář u „Nemožný dialog nejen na sociálních sítích

  1. Kolemjdouci

    To je tak přesný,až z toho mrazí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *