Nemohou za to. Stali se obětmi moderní, na míru ušité, propagandy na datových steroidech, která už není o lžích, ale je spouštěna nebezpečnou psychologickou manipulací přirozených ochranných mechanismů našeho mozku. Více v překladu textu Alexandry Alvarové.
Nezbytné slovo úvodem
Mám rozepsáno několik příspěvků o letadlech a hudbě (ano, pomalu se vracím k psaní), ale musí počkat. O víkendu jsem na Substacku Alexandry Alvarové narazil na její text z roku 2022, který se věnuje nanejvýš aktuálnímu tématu na míru šité propagandy na datových steroidech a rozhodl jsem se ho přeložit.
Se zveřejněním překladu jsem chvíli váhal. Politice a kontroverzím se zde na blogu úmyslně vyhýbám. Nakonec jsem ale udělal výjimku, neboť téma, kterému se tento text věnuje, považuji (nejen) v letošním volebním roce za velmi důležité.
Přestaň obviňovat svého tátu, že je Trumpův fanoušek: Byl zmanipulován propagandou vojenské úrovně
Rusko je průkopníkem nového modelu psychologického zneužívání našich kognitivních schopností. Cílem je udržovat lidi ve stavu vzteku, rozpolcenosti a zmatku téměř v čemkoli. .
Když v devadesátých letech přišel do Moskvy zakladatel moderních metod ruské propagandy Vladislav Surkov, zaujal nově vzniklou kliku, která se dostala k moci spolu s Vladimirem Putinem. Této skupině se pod vládou Vladimira Putina podařilo podřídit armádu a státní služby diktátu organizovaného zločinu.
Emoce v hlavní roli
Surkov vystudoval divadelní vědu a věnoval se experimentální propagandě založené na psychologické manipulaci lidské mysli, podobné těm, které vídáme na divadle.
Při vytváření a upevňování obrazu nepřítele hrají klíčovou roli emoce.
Surkov byl stejně jako jeho americký epigon Bannon přesvědčen, že už není nutné vytvářet jednoho vůdce a jednoho nepřítele. K dosažení stavu naprosté otupělosti a odtrženosti od reality je třeba najít vůdce táborů, nejhlasitější hlasy a nepřátelství na mnoha stranách. Lidská mysl musí být vedena k úplné ztrátě orientace.
První experimenty tohoto druhu se odehrály v devadesátých letech v Moskvě v divadelním prostředí, kde ruští oligarchové financovali jak vulgární avantgardní divadlo, tak násilné fašistické bojůvky proti těmto představením. Lidé se toho rychle chytili a začali se dělit na dva tábory. Surkov pak stejný experiment mnohokrát zopakoval a zdokonalil kolem dalších společenských témat.
Ruská hybridní doktrína
Když se k moci dostal Vladimir Putin a šílený prorok Dugin začal ovládat myšlenky šířené Ruskem po celém světě (v podstatě mystický fašismus s prvky tradičního ruského imperialismu), začala ruská armáda přijímat doktrínu tzv. hybridní války. To bylo na konci devadesátých let.
Podle ruské hybridní doktríny je levnější a méně riskantní praktikovat propagandu a psychologické operace, než nechat krvácet vlastní vojáky a destabilizovat politickou situaci doma. První nástin této doktríny se objevil v roce 1996 v projevu náčelníka ruského generálního štábu generála Samsonova.
Za dvacet let udělali Rusové obrovský skok vpřed ve vojenských přípravách na dobytí Západu, a to především díky chamtivým západním vojenským subdodavatelům v oblasti digitálních technologií a psychologie. Západní expertní firmy se prostě nechaly koupit, podobně jako slavní Leninovi kapitalisté, kteří „prodávají nepříteli šibeniční provaz“.
Psychologie znechucení
Jednou z metod propagandistické mašinérie byl výzkum psychologie znechucení. Zní to trochu zvláštně, ale jde o špičkový výzkum neurologie našeho mozku. Studie publikovaná na toto téma v prestižním časopise Nature v roce 2012 byla nedávno aktualizována novějším výzkumem s názvem „Parazitický stres a vyhýbání se patogenům souvisí s odlišnými dimenzemi politické ideologie napříč 30 národy“. Obě studie se zaměřují na zvláštní korelaci mezi konzervativním smýšlením a tzv. patogenním stresem organismu.
O co jde? Národy nebo dokonce komunity, které jsou náchylnější k patogenům (virům, bakteriím, parazitům), mají tendenci vytvářet konzervativnější kultury a spoléhat se na časem prověřené kulturní vzorce. Zároveň je vše nové, neznámé a neověřené spojováno s podvědomou emocí odporu, což je nervové spojení, které se přenáší prostřednictvím kultury a vzdělání a jehož cílem je udržet zdraví a bezpečnost obyvatelstva.
Přeloženo do zjednodušeného a možná i ignorantského jazyka to znamená, že v rizikovém prostředí jsou konzervativci lépe vybaveni k přežití než liberálové. Stinnou stránkou této výhody je však skutečnost, že kulturně naučený vzorec znechucení lze snadno využít ke stimulaci nenávisti a vytvoření obrazu nepřítele, pokud vytvoříte naléhavý pocit nebezpečného prostředí.
Není náhodou, že váleční propagandisté všech dob neustále vykreslovali obraz nepřátel jako parazitů, ošklivého hmyzu, odporných zvířat, zvrhlíků, pedofilů, duševně či fyzicky nemocných a používali přídavná jména jako „smradlavý, tmavý, špinavý, odporný“. Jednoduše vytvářeli nová spojení v konzervativních mozcích, aby je přeprogramovali a vyvolali v nich pocit znechucení a ohrožení.
Studie ukazuje, že konzervativní lidé mají tendenci snadněji podléhat tomuto typu behaviorální propagandy. Ta je dnes založena na algoritmickém šíření znechucení a strachu online. Naučené kulturní vzorce, kdysi výborné pro přežití, mohou být „uneseny“ ve prospěch agresora a odkloněny od skutečného nebezpečí k fikci.
Sociální média, big data a oligarchové
Nový výzkum v oblasti behaviorální psychologie a analýzy velkých dat koupili ruští oligarchové spolu s několika libertariánskými americkými a britskými miliardáři. Jsou to kamarádi, jejich zájmy se potkávají v mnoha bodech počínaje budoucností ropného průmyslu, přes popírání klimatických změn až po likvidaci státních institucí, které je nutí platit daně a držet se právního státu (jak otravné!).
Experti vytvořili nový typ propagandy založené na celosvětovém sběru sociálních, psychologických a zdravotních dat našich maminek, tatínků a tetiček (viz například případ Cambridge Analytica). Dnes je možné určit, kteří lidé jsou náchylnější k jakému typu propagandy a koho jim lze vnutit jako přijatelného „nepřítele“, aby přestali vnímat skutečné hrozby a místo toho se obrátili ke konspiracím. Majitelé sociálních médií mají na stříbrném podnose psychologickou analýzu nás všech v reálném čase a mohou ji použít proti nám při svých morálně i právně pochybných psychologických průzkumech.
Bylo zjištěno nespočet dělících linií: Britští vlastenci proti východoevropským dělníkům, Evropané proti uprchlíkům, američtí vlastenci proti „pedofilním demokratům“, pracující proti líným intelektuálům, zastánci života proti zastáncům volby, tradiční rodina proti LGBT komunitě, domobrana proti woke jedincům, venkov proti městům, starší lidé proti mladým, ženy proti mužům, Vaxxers proti hnutí Antivaxx, New Age proti vědě, bílí proti černým, američtí Latinoameričané proti nově příchozím.
Stačí, když každý den hodíte do arény sociálních médií krvavý kus čerstvého masa. Je snadné postupně nastolit totalitní formu vlády ve společnosti, která se každý den hádá o novou psí kost. Lidé se buď zapojí do občanských nepokojů, nebo zcela otupí a přestanou hledat konsenzus o věcech veřejných a realitě.
To vytváří příhodnou dobu pro představení autokracie, která „všechno zařídí a dá věci do pořádku“. Žádná společnost nemůže snášet chaos věčně. Rusové od té doby hrají dlouhou hru. Celý jejich plán byl vždy postaven na základním kameni kontroly vnímání. Ať už plánovali a dělali cokoli, vždy nám předpřipravili mozky a namočili je do informačních operací, aby vyvolali zmatek a efekt vařící žáby. Takto se jim to dařilo.
Vnímání má moc vytvářet beztrestnost. Rusové a jejich pátá kolona vždy věděli, že jednoho dne se zmatená a traumatizovaná společnost vzdá a přijme tyrana, který věci opět „zjednoduší“. Fašismus není nic nového. Na míru šitá propaganda na datových steroidech ano. Měli bychom ji zastavit. Čas se nám krátí.
Související odkazy k přeloženému textu:
- Původní text Alexandry Alvarové (v angličtině) na Substacku
- Stránka Alexandry Alvarové na cbdb.cz
- Kanárci v síti – podcast, ve kterém vás Alex Alvarová a Josef Holý provedou světem dezinformací, digitální propagandy a AI.
- Případ společnosti Cambridge Analytica na Wikipedii
- Studie o Parazitickém stresu na PNAS
Mohlo by se vám také líbit
- Nemožný dialog nejen na sociálních sítích – proč ani kvalitní argumenty a důkazy nestačí k přesvědčení toho druhého, že nemá pravdu.