Jeti Duplex 2.4 GHz - praktické zkušenosti III.

Petr Peruth pokračuje v praktickém testování systému Jeti Duplex 2.4GHz. Díky zkušenostem z předchozích testů se vrátil k F3K házedlu s celouhlíkovou špičkou a provedl ještě několik testovacích startů z gumy-cuku. Výsledky včetně fotografií zástavby přijímače a nasměrování antén naleznete uvnitř.

Doplnění k testu F3K ze dne 18.10.2008: na základě zkušeností získaných při testování systému ve velkém elektro-větroni, jsem provedl ještě jedno létání s házedlem F3K, které má špici kompletně z uhlíku. Změna spočívala v nasměrování antének přijímače v trupu tak, že jedna směřovala směrem dozadu a druhá směrem dopředu s tím, že jsem jí hned pro první lety vysunul otvorem ve špici ven.

Vzhledem k chladnému podzimnímu počasí jsem pro starty raději zvolil vystřelování pomocí gumy (8m) a silonu (60m). Celek v nataženém stavu něco kolem 90m. Takže „výstřely” byly do výšky přibližně 80m a ke konci při sílícím větru, kdy se celek dal ještě napínat během stoupaní, až do 100 m. Z této výšky se mi dařilo zalétávat od sebe do vzdálenosti 300 až 400 m. Pípnutí ztráty komunikace jsem zaslechl jen několikrát (a to jsem létal 2 hodiny). A to vždy v poloze letadla – čumák s anténou ode mne, zadek ke mne.

Uspokojen tímto výsledkem jsem před zbalením gumy-cuku vyzkoušel ještě jednou létání s anténou schovanou uvnitř krytu. V této konfigiraci jsem se z výšky bez pípání dostal do maximální vzdálenosti 200m. V této vzdálenosti jsem při pípání zkoušel prudkými pohyby, zda se již zapíná fail-safe. Ten i přes trvalé pípání zareagoval opět pouze v „zastíněné” konfiguraci.