Od začátku jsem patřil mezi skupinu uživatelů digitálních zrcadlovek, která zastávala názor, že pořízení battery gripu je téměř zbytečné, protože jedna nebo dvě náhradní baterie odvedou stejnou službu. Dnes, téměř půl roku poté, co jsem si grip pořídil, mohu pouze konstatovat, že jsem se hluboce mýlil. Kdo jednou grip zkusí, již nemůže jinak.
S klesajícím dolarem jsem v průběhu loňského léta začal po gripu nakonec pokukovat stále častěji, ale byla to spíše zvědavost, než abych cítil potřebu si jej nutně pořídit. Náhoda tomu chtěla, že jsem při svém posledním nákupu na BHPhoto zabrousil na jeho stránku, kde mne zaujala nadšená hodnocení zákazníků, kteří si jej již pořídili. Nakonec mi to nedalo a jeden kousek s dvojicí náhradních baterií jsem si do košíku přihodil.
Nemám ruce žádné lopaty, a tak jsem si vždy myslel, že mi do nich D80 padne jako ulitá. Ve chvíli kdy jsem grip nainstaloval, což obnášelo odejmutí dvířek od šachty na baterie u D80 (doporučuji raději mrknout do manuálu, jinak dvířka nejspíš ulomíte) a následné přišroubování gripu k tělu, však pojem „padne jako ulitá“ dostal úplně jiný rozměr. Navíc je grip zcela kompatibilní s Nikonem D90, čímž získala tato moje investice trochu nadčasový význam.
Plně naložený grip se dvěma bateriemi EN-EL3e vydrží na celodenní focení s bleskem i s častým prohlížením pořízených fotografií na LCD displeji fotoaparátu. Doporučuji současně s gripem pořídit buď větší, nebo raději rovnou několik dalších paměťových karet, protože to bude právě volné místo na kartě, které budete hlídat místo stavu baterie. Ty se navíc vybíjejí postupně, tudíž je možné i jejich průběžné nabíjení. Kdyby náhodou došlo k jejich úplnému vybití a síťové napětí pro nabíječku bylo v nedohlednu, lze použít adaptér MS-D200, jenž je součástí balení, a který pojme šest tužkových baterií a můžete vesele fotografovat dál.
Součástí gripu je také vertikální spoušť se zámkem proti nechtěnému zmáčknutí, která znatelně ulehčuje pořízení snímků na výšku, což je ideální například při portrétech, nebo při focení svateb. Stačí se podívat na moje fotky z F3B závodu v Liberci, které jsem fotil s novým gripem a hned na první pohled je jasně vidět, že počet fotek na výšku se oproti mým předchozím fotogaleriím zvýšil. K dispozici jsou samozřejmě i obě volící kolečka a AE/F-L tlačítko. Při stisknutí sice nemá tlačítko spouště aretovanou mezipolohu pro zaostření, tudíž jej lze domáčknout bez jekéhokoliv odporu, ale díky jeho rozumné citlivosti to není nic, na co by se nedalo snadno zvyknout.
Jak jsem již psal o pár řádků výše, s gripem se Nikon D80 drží mnohem lépe. Toto se nedá moc dobře popsat slovy, toto je potřeba zažít. Z malé zrcadlovky se D80 během pár vteřin promění v dospělé tělo velikostí připomínající Nikon D2x, které se však stále ještě vejde do fotobatohu Vanguard Kenline 52. Nasaďte si na něj teleobjektiv 70-200/2.8VR a rovnou si připravte odpověď na nejčastěji kladený dotaz, který vás bude pronásledovat téměř na každém kroku: „Pane, pane, pro jaké noviny (časopis) fotíte?“, až tak profesionálně toto „kombo“ působí.
Když se dnes ohlédnu, stěží chápu, jak jsem vůbec mohl bez gripu existovat a už nyní je jasné, že každé další tělo si pořídím již s gripem. Kdo jednou zkusí, nechce jinak ;-)
Související články:
Vanguard Kenline 52 – šikovný fotobatoh
Nikon D80 – špinavý senzor
Nikon D90 – názor Thoma Hogana
Video: Nikon D90 – nástupce D80
Nikon D90 – Nikon Reality TV reklama