Jirka „trhač vrtulí“ Michálek se svým elektrovětroněm Volcano o rozpětí 3,7m dosáhl o uplynulém víkendu při létání v termice úctyhodné výšky 1356m. Podle jeho vyjádření to nebyl pokus o rekord, ale „přišlo to tak nějak samo“. Model byl vybavený výškoměrem/variem SkyAssistant a v současné době se jedná o nejvyšší zaznamenaný let tímto zařízením.
Sport nepatří úplně mezi mé oblíbené činnosti. Tudíž mne nadcházející olympijské hry nechávaly zcela v klidu. Bohužel jen do chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že z důvodu jejich konání zakázala čínská vláda téměř veškerý export modelářských potřeb pro elektroletce.
V nejnovějším čísle magazínu FMT (FMT Flugmodell und Technik) vyšel praktický test FASST systému firmy Futaba, jehož autorem je Ralph Losemann. V návaznosti na včerejší diskusi o přeskakování XPS všechny podstatné informace z němčiny přeložil GEO a s jeho svolením překlad uveřejňuji.
Dnes se na MojeHobby rozpoutala celkem vášnivá diskuse o tom, zda XPS/IFS moduly při rušení přeskakují na jinou frekvenci tak, jak tvrdí jejich výrobce i firma Graupner, která tyto moduly dodává do Evropské Unie. Díky odkazu od Tomáše Hrubého jsem narazil na článek shrnující situaci okolo XPS. Je to zajímavé čtení. Zde je jeho překlad.
Byl to skvělý elektro větroň. Jediný svého druhu s deseti články A123 na palubě. Notně prošpikovaný uhlíkem, maximalisticky motorizovaný, s letovými vlastnostmi, které překonaly i ty nejsmělejší představy. Během své krátké existence stihl nadělit svému majiteli i svému staviteli nemnoho chvil opravdové radosti. Budiž mu země lehká.
Když jsem před čtyřmi lety, v době mých RC začátků, kompletoval první elektrolet ION, hodně jsem přemýšlel o tom, jak správně zabudovat serva do křídla tak, aby nejen pevně držela, ale aby je bylo také možné v případě potřeby nedestruktivně vyjmout. Pomocnou ruku mi tenkrát nabídl sám výrobce IONa, pan Paláček.
S rostoucím výkonem dostupných elektromotorů se objevují problémy, kterých jsme před pár lety, kdy kilowattové pohony byly výsadou vyvolených, byli ušetřeni. Jak se na vlastní oči přesvědčil Jirka Michálek, tyto vrtule nemají pevnostní rezervu a při překročení maximálních otáček se hned trhají. Že při tom jde doslova o život, není třeba dodávat.
Do třetice všeho dobrého. Uveřejněním fotografií Jirkova Thunderbolta, které jsem nacvakal minulý týden v Rakovníku, bych rád udělal tečku za tímto úžasným modelem. Vidět a hlavně slyšet jej v letu, je něco, na co se jen tak nezapomíná. Nezbývá, než Jirkovi popřát mnoho šťastných letů a přistání.
Práce na Velkém Céresovi zvolna pokračují a datum záletu, předběžně stanovené na začátek května, se nezadržitelně blíží. V dnešním článku se podíváme na hotovou baterii 10S1P A123 a jako perličku tu pro vás mám aktuální výsledky měření pohonu s 12S1P A123. Je to tak, 3kW jsou nadosah.
Článek o P-47 Thunderboltu Jirky Nachtigala se stal během pár dní s téměř tisícovkou shlédnutí nejčtenějším článkem za poslední měsíc a hladce se zařadil mezi celkově nejčtenější články tohoto webu. Je vidět, že makety táhnou. Včera večer mi Jirka poslal pár fotografií dokončeného kokpitu. Kochejte se.