Určitě jste to také zažili. Navzdory kvalitním argumentům jste nebyli schopní ať už mezi kamarády, v rodině, nebo na sociálních sítích toho druhého přesvědčit o tom, že nemá pravdu. Je to smutné, vysilující a nikam to bohužel nevede. Proč tomu tak ale je, velmi dobře popsal Andrew Mayne ve své knize Hračkář.
Na doporučení jsem si pořídil knihu plukovníka Donna A. Byrnese, Blackbird Rising: Birth of an Aviation Legend z roku 1999. Čte se jedním dechem a najdete v ní i historku o tom, jak řídící středisko letového provozu v Albuquergue do poslední chvíle zapíralo havárii SR-71A v Novém Mexiku.
V roce 1973 získala skupinka astronomů z celého světa neocenitelného pomocníka pro pozorování nejdelšího úplného zatmění Slunce v historii. Byl jím prototyp 001 nadzvukového letounu Concorde, schopný sledovat zatmění přes celou Zemi dvojnásobnou rychlostí zvuku. Zde je jejich jedinečný příběh.
Při procházení zálohy starého webu jsem na disku narazil na recenzi svahového akrobatického VTPR speciálu Ahi od Dream Flight, kterou mi kdysi dávno poslal kamarád Petr Janoušek z Poličky. Ten samý Petr Janoušek, který před pár lety vymyslel, jak omotorovat svahové házedlo Alula také od Dream Flight.
Pohledem návštěvníka tohoto webu by se mohlo zdát, že se tu po přechodu na novou verzi nic moc neděje. Zdání však klame a opak je naštěstí pravdou. Byť to není vidět, v zákulisí se usilovně (v rámci možností samozřejmě) pracuje, ladí a optimalizuje.
V roce 2010 havaroval na letišti Shoreham poblíž anglického městečka Lancing v Západním Sussexu v Anglii akrobatický větroň Swift S-1 s imatrikulací G-IZII. K této nešťastné události došlo při stejnojmenné letecké show a díky shodě okolností se s největší pravděpodobností jedná a nejlépe zdokumentovanou havárii větroně v historii.
Na počátku šedesátých let firma Lockheed postupně vyvinula trojici špionážních letadel A-12, YF-12A a SR-71, která byla kvůli svému převážně černému povrchu známa pod označením Blackbird. Všechna tři letadla trpěla na „unstarty“, nečekané vysazení motoru při rychlostech násobků rychlosti zvuku, které pilotům připravily nejednu horkou chvilku.
Když jsem před bezmála dvěma lety zde na webu uveřejnil příspěvek o tom, že mám téměř hotovou novou šablonu a že dalšímu pokračování mého blogu stojí v cestě pouze nutná aktualizace opravdu archaické verze redakčního systému WordPress, ani v nejmenším jsem netušil, že mi záhy život do skoro všech mých plánů hodí pořádné vidle.
Po téměř dvanácti letech s jednou „wordpressovskou“ šablonou nadešel konečně čas na změnu, což je také dobrou příležitostí pro letmé ohlédnutí do minulosti tohoto webu, vysvětlení důvodu minimálního počtu nových příspěvků za poslední rok dva a především pro poodhalení toho, co se na doméně PiNa.cz bude dít dál.